Hana Zagorová

12. 5. 2026

: Duhová víla

1. Es 
Koukej 
B 
kapky se 
Es 
koulí
B 
 

Es 
Mám jich 
B 
na dlaní 
Es 
víc než 
B 
ty /

Jsi paní Es 
vod /

Já B 
ptám se tě 
Cmi 
jsou-
As 
li

Es 
Tvým dlaním 
B 
mé kapky 
Es 
vhod /


2. Pokud se B 
deště dotý
Es 

Já / B 
Vím že jsem 
Es 
hloupá
B 
 /

Chtěl jsem jen Es 
říct /

Máš B 
se mnou jen 
Es 
trápe
B 
ní /

Ty přece Es 
víš /

že B 
duha nám 
Cmi 
stou
As 

F 
Září musíme 
B 
blíž

jsme krásně promočení

R: Es 
Koukej koukej 
As 
duhový 
Es 
sál 
As Es B 
 

Es 
Koukej koukej 
As 
duhový bál 
As Es B 
 

B 
A na tom bále chybí 
Es 
král


3. Jsem duhová víla /
A co jsem já? /
V tvém pohledu slunce mám /
Už nesu mrak /
Jsem růžově bílá
Tančím koukej se jak /
4. Pokud se tance dotýká /
můj rytíři vánku /
mám asi meč / 
Máš ve dlani úděl náš /
Vrhnu se v seč /
Tvým hořícím spánkům
Dávám duhovou stráž /
Co voní po heřmánku

R: Stoupá stoupá duhový sál
Houpá houpá duhový bál
Teď abych v pohádce hrál

5. Koukej duha se ztrácí /
To ustal déšť /
mám pojednou z lásky strach /
To se ti zdá
Vždyť zpívají ptáci /
Tak vezmi růži a najdi jí práh /
Ať vůni nepostrácí

6. Já jsem duhová víla /
A paní vod /
Mé oči jsou déšť a jas /
To všechno vím /
Jsem růžově bílá
A všechno slunce i váha je v nás /
Si zkrátka moje milá.

R: Stoupá stoupá duhový sál
Houpá houpá duhový bál
A zatím není To dál.
1

: Proč nejsi větší

A D 

1: D 
Proč nejsi větší… Proč nejsi větší aspoň o pár cenťá
G 
sků…

Když chci tě líbat, abys o schod výše D 
stál.

Proč nejsi větší… Proč nejsi větší pro mou lásku bez mráG 
čku.

Jinak jsi pro mě přímo dívčí ideD 
ál.

Od chvíle, kdys nám prvně pískal volejA 
bal,

jsi pán a Hmi 
král 
G 
mých snů a 
D 
smečí.


R: A 
Vládnu něžným půvabem a dívčí postavou,

jen s výškou trošku nad normál než holky běžně A7 
jsou.

Když D 
nastoupím tak z bariér se potlesk vyřítí

A 
spousta dlouhých Belmondů si 
A7 
kleká pod sítí.


2: Já přesto brečím, proč nejsi větší,i když v tváři úsměv mám
a fotky v novinách a místo v Národním…
Proč nejsi větší… Proč nejsi větší ty má lásko jako trám.
Kdyby ses povytáh´, tak štěstím vyskočím!
A všechny bloky světa hravě přeskočím.
Tak začni růst! Ať už jsi větší!

R: Zatím ovšem stále máš výšku nevelkou,
takže jsi můj malý princ a já tvou Eiffelkou.
I když vím, že zastíníš sto krásných dlouhánů,
pár cenťásků schází nám k lásce z románů.

3: Proč nejsi větší, vždyť dávno víš, já nejsem vílou Amálkou.
Šeptáš mi slůvka něžná, stojíš na špičkách…
Proč nejsi větší…Proč nejsi větší, ty má lásko s píšťalkou…
Já občas přemýšlím, že měla bych to vzdát,
pak ale přijdeš ty a řekneš, mám tě rád,
a pak jdu spát a štěstím brečím.
2