Do kančí rokle

12. 5. 2026

: Franky Dlouhán

1. C 
Kolik je smutného, když F 
mraky černé C 
jdou
lidem nad G7 
hlavou F 
smutnou dálavouC 
.
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C 
Měl kapsu G7 
prázdnou Franky Dlouhán,
po státech F 
toulal se jen C 
sám a že
byl F 
veselej, tak C 
každej měl ho G 
rád.
Tam ruce k F 
dílu mlčky přiloží a C 
zase jede Ami 
dál.
A F 
každej kdo s ním G 
chvilku byl,
tak F 
dlouho G7 
se pak C 
smál.

2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl … 

R: Měl kapsu prázdnou …
1

: Valčíček (Tuhle písničku)


R: Tuhle A 
písničku chtěl bych ti, E7 
lásko, dát,

ať ti každej den připomínáA 
 

[: toho, A7 
kdo je tvůj, čí ty jsi D 
a kdo má A 
rád,

ať ti každej den E7 
připomínáA 
 :]

1. Kluka jako ty hledám už spoustu let,
takový trošku trhlý mý já.
Dej mi ruku, pojď, půjdeme šlapat náš svět,
i když obrovskou práci to dá.

R: 

2. Fakt mi nevadí, že nos jak bambulku máš,
ani já nejsem žádný ideál,
hlavně co uvnitř nosíš a co ukrýváš,
to je pouto, co vede nás dál.

R: 
2

: Jaro

1. Ami 
My čekali C 
jaro, a G 
zatím přišel Ami 
mráz,
tak strašlivou C 
zimu neG 
zažil nikdo z Ami 
nás,
z těžkých černých C 
mraků se G 
stále sypal Ami 
sníh
a vánice C 
sílí v poG 
ryvech ledoAmi 
vých.
Z C 
chýší dřevo mizí a G 
mouky ubývá,
Dmi 
do sýpek se raději už G7 
nikdo nedívá,
C 
zvěř z okolních lesů nám G 
stála u dveří
Dmi 
a hladoví ptáci přiG 
létli za zvěří, a stále Ami 
blíž.

2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"

3. Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.

Ami 
Někdy ten, kdo C 
spěchá, se G 
domů nevracíAmi 
 …
3

: Lojza a Líza

Rec: "Lojzo, hej, Lojzo!"
"Ano, Lízinko?"
"Dojdeš pro vodu?"
"Už běžím."
"No proto."

1. Vědro G 
má ve dně C 
díru, milá Lízo, milá Lízo,
vědro G 
má ve dně C 
díru, milá D 
Lízo, jak G 
hrom.

2. Tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, ucpi ji.

3. A čím ji mám ucpat, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám ucpat, milá Lízo, řekni čím.

4. Kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, kouskem slámy.

5. Jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, milá Lízo,
jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, dlouhá.

6. Tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, utni ji, hihihihi.

7. A čím ji mám utnout, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám utnout, milá Lízo, řekni čím.

8. Sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, sekerou, no jó.

9. Jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, milá Lízo,
jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, tupá.
10. Tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, nabruš ji. Hik!

11. A čím ji mám zbrousit, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám zbrousit, milá Lízo, řekni čím.

12. Vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, brousek.

13. Jenže brousek je suchý, milá Lízo, milá Lízo,
jenže brousek je suchý, milá Lízo, suchý.

14. Tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, smoč ho.

15. A čím ho mám smáčet, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ho mám smáčet, milá Lízo, řekni čím.

16. Zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, zkus vodu.

17. A v čem ji mám přinést, milá Lízo, milá Lízo,
a v čem ji mám přinést, milá Lízo, řekni v čem.

18. No vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
no vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, vědro.

19. Vědro má ve dně díru, milá Lízo, milá Lízo,
vědro má ve dně díru, milá Lízo, jak hrom.
4

: Když náš táta hrál

1. Když G 
jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí,
C 
scházeli se farmáři tam G 
u nás v přízemí,
G 
mezi nima můj táta u piva sedával
D7 
a tu svoji nejmilejší G 
hrál.C G D7 G 
 

2. Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět,
už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět,
kdybych si ale ve světě moh' ještě něco přát,
tak zase slyšet svýho tátu hrát.

3. Ta písnička mě vedla mým celým životem,
když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem,
a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál,
když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál.

4. To všechno už je dávno, táta je pod zemí,
když je noc a měsíc, potom zdá se mi,
jako bych od hřbitova, kam tátu dali spát,
zase jeho píseň slyšel hrát.
5

: Little Big Horn

1. Tam, kde lAmi 
eží Little Big Horn, je indiánská zem,
tam přijíždí generál Custer sDmi 
e svým praporem,
modAmi 
rý kabáty jezdců, stíny Dmi 
dlouhejch karabin,
a z Ami 
indiánskejch signálů po nebi letí dA 
ým.

R: A 
Říkal to Jim Bridger já měl jsem v noci E 
sen,
pod sedmou kavalerií jak krví rudne A 
zem,
kmen Siouxů je statečný a A7 
dobře svůj kraj D 
zná,
proč CE 
uster neposlouchá ta A 
slova varovAmi 
ná.

2. Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií
táhne generál Custer s sedmou kavalerií,
marně mu stopař Bridger radí "Zpátky povel dej!"
Jedinou možnost ještě máš, život si zachovej.

R: Říkal to Jim Bridger …

3. Tam blízko Little Big Hornu se vznáší smrti stín,
padají jezdci z koní, výstřely z karabin,
límce modrejch kabátů barví krev červená,
kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná.

R: Říkal to Jim Bridger …

4. Pak všechno ztichlo a jen tamtam duní nad krajem,
v oblacích prachu mizí Siouxů vítězný kmen,
cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál,
tam uprostřed svých vojáků leží i generál.

R: Říkal to Jim Bridger … + neposlouchal ta slova varovná. 

6

: Oranžovej Express


1. E 
Už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj,E7 
 hej,

A 
už z rodnýho ranče vidím jen komínE 
 a stáj,

rychlík v H7 
 barvě pomeranče už mě veze, takE 
 good-bye.

2. Tak jako světla herny mě stejně vždycky rozruší
svit brzdařský lucerny, komáři jisker v ovzduší,
a pak, když oranžovej expres mi houká do uší.

Rec: "Helou, kam jedeš, tuláku?" 
"Nevím." 
"Na New York?" 
"Nevím."
"Nebo na Nashville?" 
"Nevím, mně stačí, když slyším, jak ty pražce drncaj'
dúdá-dúdá-dúdá-dúdá …"

3. Sedím si na uhláku a vyhlížím přes okraje,
ve svým tuláckým vaku šmátrám po lahvi Tokaje,
píseň oranžovýho vlaku si zpívám do kraje.

4. Už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj, hej,
už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj,
rychlík v barvě pomeranče sviští na New York, good-bye. 
1. Už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj, hej,
A E
už z rodnýho ranče vidím jen komín a stáj,
H7 E
rychlík v barvě pomeranče už mě veze, tak good-bye.

2. Tak jako světla herny mě stejně vždycky rozruší
svit brzdařský lucerny, komáři jisker v ovzduší,
a pak, když oranžovej expres mi houká do uší.

Rec: "Helou, kam jedeš, tuláku?" 
"Nevím." 
"Na New York?" 
"Nevím."
"Nebo na Nashville?" 
"Nevím, mně stačí, když slyším, jak ty pražce drncaj'
dúdá-dúdá-dúdá-dúdá …"

3. Sedím si na uhláku a vyhlížím přes okraje,
ve svým tuláckým vaku šmátrám po lahvi Tokaje,
píseň oranžovýho vlaku si zpívám do kraje.

4. Už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj, hej,
už z rodnýho ranče nevidím komín a stáj,
rychlík v barvě pomeranče sviští na New York, good-bye.
7

: Rovnou

G 
Tak už jsem ti teda G7 
fouk,
C 
prsten si dej za kloG 
bouk,
C 
nechci tě D* 
znát a G 
neměl jsem tě E* 
rádG* 
,
to ti říD7 
kám rovG 
nou.

Rovnou jó tady rovnou,
rovnou jó tady rovnou,
prostě tě pic a nehledej mě víc,
to ti říkám rovnou.

Z Kentucky do Tennessee,
přes hory a přes lesy,
z potoků vodou já smejvám stopu svou,
to ti říkám rovnou.

3 G G7 C D7

pozn: akordy s hvězdičkou můžou/nemusí bejt, hraje druhá kytara
8

: Zatracenej život

G 
To bylo v DaG7 
kotě C 
o vejpla G 
tě, 

whisky jsem tam pašov D7 
al, 

a G 
že jsem byl G7 
sám jako C 
ten kůl v ploG 
tě, 

s holkou jsem D7 
tam špásoG 
val. 

Ved jsem jí cestou co vede stezka, 
okolo červenejch skal, 
než jsem jí stačil říct, že je hezká, 
zpěněnej bejk se k nám hnal. 

R. G 
JupíC 
, čerG 
te, jdi o dům D7 
dál, pak jsem ho za rohy vzal. (A zahodil)

G 
Udělal C 
přemet aG 
 jako tuD7 
r G 
řval, do dáli upaloval. 

To bylo v Dawsonu tam v salónu 
a já jsem zase přebral. 
Všechny svý prachy jsem měl v talónu, 
na život jsem nadával. 

Zatracený život, čert aby ho vzal, 
do nebe jsem se rouhal, 
než jsem se u baru vzpamatoval, 
Belzebub vedle mně stál. 

R. Jupí, čerte, jdi… 

Jak rychle oplácí tenhleten svět, 
než bys napočítal pět, (šest, sedm)
Ďáblovým kaňonem musel jsem jet, 
když jsem se vracel nazpět. 

Jak se tak kolíbám uzdu v pěsti 
chylovalo se už k dešti, 
Bezebub s partou stál vprostřed cesty 
zavětřil jsem neštěstí. 

R. Povídá Jupí, chlape, jdi radši dál, on mě pak za nohy vzal, (a zahodil)

udělal jsem přemet a jako tur řval, do dáli upaloval. 
9

: Amazonka

1. Byly krásný naše G 
plány, byla jsi můj celej Hm Bm Am 
svět.
Čas je vzal a nechal G 
rány, Am 
starší jsme jen o pár D 
let.

2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG 
lí se 
E7 
v řece, která všechno Ami 
ví, 
stejnou barvu jako G 
měly 
Ami 
tvoje oči džínoD 
vý. 

3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…
10

: Jasný jak facka

1. Tak už to Emi 
vře a chlapi D 
vostrý jsou jak C 
meče
a že maj G 
vztek, tak pijou, D 
co jen trochu G 
teče,
na lodi D 
jak by měla Ami 
přijít velká H7 
bouře,
to, co se Emi 
děje, skoro D 
podobá se vzpouC 
ře.

2. Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci,
za který držet by ho měli v pevný kleci,
říkal, že svět je vlastně velikánská koule,
a nikdo nevěřil mu ani na půl coule.

R: Emi 
Jasný jak fG 
acka, země je plD 
acka
a kolem dokAmi 
ola jen oceáG 
n,
do tisíc láEmi 
ter, tvrdil to páA 
ter,
a to je víC 
c než kapitF 
án,D 
 
ten když si G 
nahne, hned ho to D 
táhne
pořád na záAmi 
pad do IndieG 
,
po zlatě praEmi 
hne, skončí na ráA 
hně
a dýl než teC 
jden nepřežijeG 
.

3. Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu
přesvědčit vorvaně anebo mořskou krávu,
že kdo se jednou vydal do neznámejch proudů,
dostal se zaručeně k poslednímu soudu.
R: 
11

: Tři kříže

Dmi 
Dávám sbohem C 
břehům proklaAmi 
tejm, který Dmi 
v drápech má C 
ďábel Dmi 
sám,
bílou přídí C 
šalupy My Ami 
Gray míří Dmi 
k útesům C 
který Dmi 
znám.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní někdo Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a C 
v ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník co C 
sám do něj Dmi 
psal.

2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R: 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R: 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní jsem jen Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a v C 
ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník a v C 
něm co jsem Dmi 
psal.
12

: Afričančata

1. V C 
Africe, tam žijou slonAmi 
i a podDmi 
obná zvG 
ířatC 
a,
mezi stromy je tam honAmi 
í AfričDmi 
ančaG 
taC 
,
nF 
ačančané G 
AfričančC 
e jako Dmi 
uhel černé jG 
e,
rC 
áno skočí na sarančAmi 
e a jedDmi 
e do GG 
uinejC 
e.F 
 G 
 C 
 G 
 C 
 
2. Děvčata tam honí kluky a kluci zase děvčata,
k nám to mají trochu z ruky, Afričančata,
přes moře a přes potoky, dva tisíce šestset mil,
na kole tak dva-tři roky, no a pěšky ještě dýl.
3. Průšvih je, když Afričanče černé jak mé boty
narodí se naší Anče od nás z Dolní Lhoty,
ale narodí či nenarodí, vždyť je to vlastně putna,
hlavně, že nám nemarodí a že mu u nás chutná, na na na …
13

: Divoké koně

1. [: Ami 
Já viděl Dmi 
divoké Ami 
koně, C 
běželi Dmi 
soumraAmi 
kem, :]
vzDmi 
duch Ami 
těžký Dmi 
byl a divně Ami 
voněl Fdim 
tabákF 
em,
vzDmi 
duch Ami 
těžký Dmi 
byl a divně Ami 
voněl E7 
tabáAmi 
kem.

2. /: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :/
/: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :/

3. /: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :/
/: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :/

4. /: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :/
/: milování je divoká píseň večera. :/
5. /: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :/
/: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :/

6. /: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :/
/: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :/

Já viděl divoké koně …

Fdim
14

: Dokud se zpívá

1. Z C 
Těšína Emi 
vyjíždí Dmi7 
vlaky co F 
čtvrthodiC 
nu,Emi Dmi7 G7 
 
C 
včera jsem Emi 
nespal a Dmi7 
ani dnes F 
nespočiC 
nu,Emi Dmi7 G 
 
F 
svatý MedG 
ard, můj patrC 
on, ťuká si naAmi 
 čelo,G 
 
ale F 
dokud se G 
zpívá, F 
ještě se G 
neumřeC 
lo, hóhEmi 
ó.Dmi7 G7 
 

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.
3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
15

: Dopis panu prezidentovi

DEmiGDA7 
1. Pane D 
prezidente, ústavní Emi 
činiteli,
píšu Vám A 
stížnost že moje děti na mě D 
zapomněly,
jde o syna Karla, a mladší Emi 
dceru Evu,
rok už A 
nenapsaly, rok už nepřijely na D 
návštěvu.D4sus 
 
Ref1.: Vy to G 
pochopíte, Vy totiž Ami 
všechno víte,
Vy se D 
poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě G 
zachráníte,D4sus 
 
pane G 
prezidente, já chci jen Ami 
kousek štěstí,
pro D 
co jiného jsme přeci zvonili klíčema na G 
náměstí.DA7 
 
2. Pane prezidente a ještě ztěžuju si,
že mi podražily pívo, jogurty, párky i trolejbusy,
i poštovní známky, i bločky na poznámky,
i telecí plecko, Řecko i Německo, no prostě všecko.
Ref1.: 
3. Pane prezidente, mé České republiky,
oni mě propustily, na hodinu, z mý fabriky,
celých třicet roků, všecko bylo v cajku,
teď přišli noví mladí a ti tu řádí jak na Klondiku.
Ref2.: Vy to pochopíte, Vy se mnou soucítíte,
Vy se poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě zachráníte,
pane prezidente, já chci jen kousek štěstí,
pro co jiného jsme přeci zvonily klíčema na náměstí.
4. Pane prezidente, moje Anežka kdyby žila,
ta by mě za ten dopis co tu teď píšu patrně přizabila,
řekla by Jaromíre, chovaš se jak male děcko,
viš co ma starosti s celu tu Evropu vesmirem a vubec všecko.
Ref1.: 
*: Pane D 
prezidente.
16

: Fotbal

G Emi C D G Emi C … G …
Znělka …
1. Ami 
V neděli v pět deset C 
sraz u Baníku G 
desítka vleze se Ami 
pak ještě E7 
jedna
Ami 
co čumíš frajere C 
chceš do ciferníku G 
jestli mě dožereš Ami 
hele jsem E7 
bedna
Dmi 
tribuna na stání Ami 
necpi se vřede F 
hadráři Dmi 
sparťani E7 
Ostrava jedem
Ami 
už to má správný var Dmi 
jen počkej až tě ´E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu Ami 
zvláště!´
2. Ami 
Tři nula na rohy C 
a jinak šul nul G 
berte je přes nohy Ami 
liga je E7 
liga
Ami 
dnes jsem měl odpolední C 
tak jsem to bulnul G 
zacláníš chlape sedni Ami 
navalte E7 
cíga
Dmi 
zelená je tráva Ami 
rozhodčí nekřepči F 
Ostrava Dmi 
jedem OstraE7 
va Kula je nejlepší
Ami 
pětku mě lístek stál Dmi 
tak se ukažte ´E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu Ami 
zvláště!´
3. Ami 
LUMPOVÉ HOVADA C 
Chovanec karta G 
jesličky paráda Ami 
ŠIJ TO NA E7 
BRÁNU!!!
Ami 
bijte je Pražáky C 
hanba Sparta G 
jaký saky paky vole Ami 
sedm baE7 
nánů
Dmi 
stojím v davech lidu Ami 
jsem fanda svýho klubu F 
ten gól byl Dmi 
z ofsidu E7 
sudímu rozbít hubu
Ami 
kde je ten autokar Dmi 
propíchnout pláště ´E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu Ami 
zvláště!´
4. Ami 
Ty mlč ty páprdo C 
no ty v tom baloňáku G 
fotbalu rozumíš Ami 
jak koza E7 
náklaďáku
Ami 
být tebou tak nežvaním C 
a radši mažu G 
jinak se neubráním Ami 
pak mu uE7 
kážu
Dmi 
v neděli po fotbale Ami 
kdo umí ten umí F 
hej vrchní Dmi 
seš pomalej E7 
šest nula na rumy
Ami 
já bych jim ukázal Dmi 
na šachtu s nima ´E7 
Dobrý den sportu zdar fotbal je Ami 
prima!´
17

: Grónská píseň

1. DD 
aleko nEmi 
a severu jA7 
e Grónská zD 
em,
žD 
ije tam Emi 
Eskymačka s A7 
EskymákD 
em,
/: my bychom Emi 
umrzli, jim nG 
ení zimD 
a,
snídají nEmi 
anuky A7 
a eskimD 
a. :/
2. Mají se bezvadně, vyspí se moc,
půl roku trvá tam polární noc,
/: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven,
půl roku trvá tam polární den. :/
3. Když sněhu napadne nad kotníky,
hrávají s medvědy na četníky,
/: medvědi těžko jsou k poražení,
neboť medvědy ve sněhu vidět není. :/
4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě
zaklepe na na íglů hlavní medvěd:
/: "Dobrý den, mohu dál na vteřinu?
Nesu vám trochu ryb na svačinu." :/
5. V kotlíku bublá çaj, kamna hřejí,
psi venku hlídají před zloději,
/: smíchem se otřásá celé íglů,
neboť medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :/
6. Tak žijou vesele na severu,
srandu si dělají z teploměrů,
/: my bychom umrzli, jim není zima,
neboť jsou doma a mezi svýma. :/
18

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:
"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, bG7 
udeš doktorem prC 
áv.
Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF 
á jim ale na to řek': "ChcG7 
i být hlídačem krC 
av."

R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,
jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý dG7 
en zpívat si jC 
en,
G7 
zpívat si: C 
pam pam pamF G7 C 
…

2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
19

: Jdou po mě jdou

1. Býval jsem cD 
hudý jak G 
kostelní mD 
yš,
na půdě pF#mi 
ůdy jsem mHmi 
íval svou skrA7 
ýš,
/: pG 
ak jednou v lD 
étě řA7 
ek' jsem si: Hmi 
ať,
G 
svět fackuD 
je tě, a tG 
ak mu to vrD 
ať. :/
2. Když mi dát nechceš, já vezmu si sám,
zámek jde lehce a adresu znám,
/: zlato jak zlato, dolar či frank,
tak jsem šel na to do National Bank. :/
R: Jdou po mně, jdD 
ou, jdG 
ou, jdD 
ou,
na každém rohu majG 
í fotku mA7 
ou,
kdyby mě chD 
ytli, jA7 
ó, byl by rHmi 
ing,
G 
tma jako v D 
pytli je v cC 
elách Sing-sG 
ing. A7 
JééD 
je!D 
 
3. Ve státě Iowa byl od poldů klid,
chudičká vdova mi nabídla byt,
/: jó, byla to kráska, já měl peníze,
tak začla láska jak z televize. :/
4. Však půl roku nato řekla mi:"Dost,
tobě došlo zlato, mně trpělivost,
/: sbal svých pár švestek a běž si, kam chceš,"
tak jsem na cestě a chudý jak veš. :/
R: 
5. Klenotník Smith mi do očí lhal,
dvě facky slíz' a dal, vše mi dal,
/: a pak jsem vzal nohy na ramena,
ten, kdo nemá vlohy, nic neznamená. :/
6. Teď ve státě Utah žiju spokojen,
pípu jsem utáh' a straním se žen,
/: jó, kladou mi pasti a do pastí špek,
já na ně mastím, jen ať mají vztek. :/
R: Jdou po mně jdou, jdou, jdou,
na nočních stolcích mají fotku mou,
kdyby mě klofly, jó, byl by ring,
být pod pantoflí je hůř než v Sing-sing.
20

: Kapr

1. NC 
a rybníce jsou velké vlnDmi 
y, dělají sG7 
e od přírodC 
y,
kapr, ten je opatrnDmi 
ý, nevystrčG7 
í čumák z vodC 
y.
R: /: ŠplC 
ouchy-šplouchy, štika žere mouchDmi 
y,
žbluňky-žbluňkG7 
y, a kapr meruňkC 
y. :/
2. Nevylézej, kapře milý, je tam velké vlnobití,
chlupy vodě se naježily, mohl by ses utopiti.
R: 
21

: Když mě brali za vojáka

1. Ami 
Když mě brali za voC 
jáka, G 
stříhali mě dohoC 
la,
Dmi 
vypadal jsem jako Ami 
blbec,
E7 
jak ti všichni dokoF 
la, G 
la, C 
la, G 
la,
Ami 
jak ti všichni E7 
dokoAmi 
la.

2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,
jak mám správný voják býti
a svou zemi chrániti, ti, ti, ti,
a svou zemi chrániti.

3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,
vzpomněl jsem si na svou milou,
krásně jsem si zabulil, lil, lil, lil,
krásně jsem si zabulil.

4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,
po chodbě furt někdo chodil,
tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic,
tak nebylo z toho nic.

5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,
protože mladá holka lásku potřebuje
a tak si k lásce pomohla, la, la, la,
a tak si k lásce pomohla.

6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,
řek jí, že má zrovna volný kvartýr,
tak se sbalit nechala, la, la, la,
tak se sbalit nechala.

7. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila,
nashledanou pane Fráňo Šrámku,
písnička už skončila, la, la, la,
jakpak se vám líbila, la, la, la,
nic moc extra nebyla.
22

: Kozel

1. Byl jeden pG 
án, ten kozla mC 
ěl,
velice sD 
i s ním rozumG 
ěl,
měl ho moc rád, opravdu mC 
oc,
hladil mu fD 
ous na dobrou nG 
oc.
2. Jednoho dne se kozel splet',
rudé tričko pánovi sněd',
jak to pán zřel, zařval "jéjé",
svázal kozla na koleje.
3. Zahoukal vlak, kozel se lek':
"to je má smrt", mečel "mek, mek",
jak tak mečel, vykašlal pak
rudé tričko, čímž stopnul vlak.
23

: Kuplet o třech sudičkách

1. TřG 
i sudičky D 
u kolébky, hC 
oj-hoj, stD 
ály mG 
i,
podle tvaru mD 
ojí lebky, hC 
oj-hoj, vD 
ěštilG 
y,
já jsem zrovna dD 
ělal kaku, hC 
oj-hoj, dD 
o plenG 
ek,
nechápal jsem smD 
ysl jejich, hC 
oj-hoj, mD 
yšlenG 
ek.
R1: /: HG 
oj-hoj-hola-hD 
oj, bC 
udoucnD 
ost je bG 
oj,
hoj-hoj-hola-hD 
oj, a tC 
ak se, chlD 
apče, bG 
oj! :/
2. První babka byla mírně, hoj-hoj, obézní,
ta mi přála ruku krásné, hoj-hoj, princezny,
ať s ní strávím ve svém loži, hoj-hoj, co to dá,
čili, jak to zpívá Samson, hoj-hoj, pohoda.
R1: 
3. Druhá babka byla zloduch, hoj-hoj, od kosti,
snad proto mi přivěštila, hoj-hoj, starosti,
jenom ať se hošík trochu, hoj-hoj, potrápí,
ať je jeho princeznička, hoj-hoj, na chlapy.
R1: 
4. Třetí řekla:"Holky, vy snad, hoj-hoj, blbnete,
víte, jaká nemoc vládne, hoj-hoj, ve světě,
ať zavládne v jeho žití, hoj-hoj, idyla,"
vzala nůž a fik! a věštby, hoj-hoj, zrušila.
R2: /: Hoj-hoj-hola-hoj, budoucnost je boj,
hoj-hoj-hola-hoj, a tak se, chlapče, hoj! :/
5. Z toho plyne poučení, hoj-hoj, pro všecky,
každý problém dá se řešit, hoj-hoj, vědecky:
aby nekradlo se, uřež lidem, hoj-hoj, ručičky,
aby nezdrhali za kopečky, hoj-hoj, nožičky.
R1: 
24

: Lachtani

R: /: LC 
ach, lachF 
, C Ami 
 lach, lachG 
. C 
:/

1. JC 
edna lachtaní rF 
odinC 
a
rAmi 
ozhodla se, že si vyjde dG 
o kinC 
a,
jeli vlakem, metrem, lodí a pak trF 
amvajC 
í
a teď Ami 
u kina Vesmír lG 
achtajC 
í.
LG 
achtaní úspory dC 
ali dohromady,
kG 
oupili si lístky dC 
o první řG 
ady,
tC 
áta lachtan řekl:"Nebudem třF 
ít bídC 
u"
a prAmi 
o každého koupil pytlík G 
arašidC 
ů.

R: /: LC 
ach, lachF 
, hmm hmm C Ami 
 lach, lachG 
. hmm C 
hmm:/
2. Na jižním pólu je nehezky
a tak lachtani si vyjeli na grotesky,
těšili se, jak bude veselo,
když zazněl gong a v sále se setmělo.
Co to ale vidí jejich lachtaní zraky:
sníh a mráz a sněhové mraky,
pro veliký úspěch změna programu,
dnes dáváme film ze života lachtanů.

R: /: LC 
ach, lachF 
, jéé é C Ami 
 lach, lachG 
. jéé C 
é:/

3. Tátu lachtan vyskočil ze sedadla
nevídaná zlost ho popadla:
"Proto jsem se netrmácel přes celý svět,
abych tady v kině mrznul jako turecký med.
Tady zima, doma zima, všude jen chlad,
kde má chudák lachtan relaxovat?"
Nedivte se té lachtaní rodině,
že pak rozšlapala arašidy po kině, jé.

R: 

TC 
ahle lachtaní rF 
odinC 
a
Ami 
od té doby nechodí už dG 
o kinC 
a.

Lach lach.
25

: Pijte vodu

R: /: PC 
ijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a nG 
epijte rC 
um ! :/
1. JC 
eden smutný ajznboňák
pil na pátém nástupišti G 
Air-koňC 
ak.
HC 
uba se mu slepila
a diesellokomotiva ho zG 
abilC 
a.
R: .2.
V rodině u Becherů
pijou becherovku přímo ze džberů.
Proto všichni Becheři
mají trable s játrama a páteří.
R: .3.
Pil som vodku značky Gorbačov
a potom povedal som všeličo a voľačo.
Vyfásol som za to tri roky,
teraz pijem chlórované patoky.
R: .4.
My stežny chlopci z Warszawy,
chodime podrugim za robotou do Ostravy.
Štery litry vodky i mnužstvo piv,
bardzo fajny kolektiv.
R: .5.
Jedna paní v Americe
ztrapnila se převelice.
Vypila na ex rum,
poblila jim Bílý dům.
R: 
26

: Píseň o kometě

1. Ami 
Spatřil jsem kometu, oblohou letěla,
chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,
Dmi 
zmizela jako laň G7 
u lesa v remízku,
v C 
očích mi zbylo jen E7 
pár žlutých penízků.

2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
až příště přiletí, my už tu nebudem,
my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá,
spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.

R: Ami 
O vodě, o trávě, Dmi 
o lese,
G7 
o smrti, se kterou smířit C 
nejde se,
Ami 
o lásce, o zradě, Dmi 
o světěE7 
 
E 
a o všech lidech, co E7 
kdy žili na téhle Ami 
planetě.

3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,
hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství, která teď neseme na bedrech.

4. Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
a krev našich nadějí vesmírem putuje.

R: Na na na …
5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat,
marnost mne vysvlékla celého donaha.

6. Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,
já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá.

R: O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě,
bude to písnička o nás a kometě …
27

: Píseň zhrzeného trampa

1. PC 
oněvadž nemám kG 
anady a nF 
eznám písně z pC 
amp,
hF 
óhóhC 
ó, a nG7 
eznám písně z pC 
ampG7 
,
vylC 
oučili mě z G 
osady, že prF 
ý jsem houby trC 
amp,
hF 
óhóhC 
ó, že prG7 
ý jsem houby trC 
amp.
2. Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví,
hóhóhó, jen ať to každej ví,
vyloučený z řad čundráků ten frajer libový,
hóhóhó, ten frajer libový.
R: JC 
á jsem G 
ostuda trAmi 
aperů, jF 
á mám rád C 
operu,
jG 
á mám rád jC 
azz (folk), rG7 
ock,
chC 
odím pG 
o světě bAmi 
ez nože, tF 
o prý se nC 
emože,
tG 
o prý jsem cvC 
ok.
JF 
á jsem nikdy neplul nC 
a šífu, a všem šD7 
erifům
jsem říkal:"BG 
ane, pane,"G7 
 
jC 
á jsem E7 
ostuda trAmi 
ampů, jF 
á když chlC 
empu,
tak v G7 
autokempC 
u.
3. A povídal mi frajer Joe:"Jen žádný legrácky,
hóhóhó, jen žádný legrácky,
jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký,
hóhóhó, čestný čundrácký."
4. Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku,
hóhóhó, až dám se do cajku
a vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku,
hóhóhó, akordy na Vlajku.
R: 
5. A tak teď chodím po světě a mám zaracha,
hóhóhó, a mám zaracha,
na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha,
hóhóhó, a dávám si bacha.
6. Dokud se trampské úřady nepoučí z chyb,
hóhóhó, nepoučí z chyb,
zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp,"
hóhóhó,"a zase bude líp."
R: + v tG7 
empC 
u.
28

: Šnečí blues

1. JG 
ednou jC7 
eden šnG 
ekD/F# 
 
G 
šílenC 
ě se lG 
ek',D7 
 
nG 
ikdo už dnes nG7 
eví,
z čC 
eho se tak zjCmi 
evil,
že se dG 
al hned nC7 
a D7 
útěG 
k.D7 
 

2. Přes les a mýtinu
rychlostí půl metru za hodinu,
z ulity pára,
ohnivá čára,
měl cihlu na plynu.

3. Ale v jedné zatáčce,
tam v mechu u svlačce,
udłlal šnek chybu,
nevyhnul se hřibu,
nevyhnul se bouračce.

4. Hned seběhl se celý les
a dali šneka pod pařez,
tam v tom lesním stínu,
jestli nezahynul,
tak leží ještě dnes.

5. A kdyby použil vůz
anebo autobus,
/: nebylo by nutné
zpívat tohle smutné,
smutné šneçí blues. :/
29

: Váňa a Zina


1. Ami 
Jé Váňo koukni na ty Dmi 
 bambuly,
Ami 
to budou E 
asi komiAmi 
ci.
Jak mají zmalovaný paDmi 
puly
Ami 
a vypadaj E 
jak v opiAmi 
ci.
a hele tenhle A7 
nosatec, není to Dmi 
švára nakonec?
Že ten je E7 
taky opilec je známá Ami 
 věc.

2. Ty Zino na šváru mi nešahej,
ať si je jakej chce je náš.
A to s tím ksichtem to sem netahej,
koukni jak sama vypadáš.
A vůbec místo řečí spíš mně snad pro vodku doskočíš,
no dobrá, já du sám, to víš, je to kříž.

3. Jé Váňo mrkni tenhle tanečník,
jaký má sako a ten střih.
To u nás ve fabrice konfekční
by sotva takhle někdo spích.
To tvoji známí propána, no to je banda odraná
a nelejvaj se svinstava hned od rána.
4. No nemám známí zrovna fešáky,
hold šetřej víš ty co to je.
A proto taky pijou driáky,
hlavně že, holka, za svoje.
To ty a tvejch pět přítelkyň jste napletli už na pět zim
a blbnete tim pletenim a žvaněním.

5. Ta holka má ty triky v malíčku,
no číhni na tu legraci.
A hlavně koukej na tu blúzičku,
takovou Váňo taky chci.
Až teď budeš brát prémie, tak na tu blúzku dáš mi je,
tak co snad tě to zabije? Tak co ti je?

6. Kde vůbec bereš tolik drzosti,
o prémiích mi vyprávět?
Kdopak mi psal do práce stížnosti?
Já je čet.
Pak ta holka to je kus, ty na sebe se kouknout zkus,
ty si kup radši hubertus, když nemáš vkus.

7. Koukni ten chlápek v černym vohozu,
jak hádá osud z papírku,
To dělal u nás jeden z provozu
na podnikovým večírku.
To ty, když se tak podívám, přijdeš a lehneš na vivan
a zase myslíš na ten krám co z tebe mám?

8. Věčně se hádat to seš na koni
a nebo hrát si na city.
Člověk se za den tolik nahoní,
pak přijde domů, tady ty.
Co potom Zino dělat mám, když za rohem je s vodkou krám,
tam kamarády potkávám, nepiju sám.
30

: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi 
ítra ráno v pět kG 
e zdi postaví,
ještC 
ě si naposlD7 
ed dám vG 
odku na zdravE7 
í,
z očí pAmi 
ásku strhnu sD7 
i, to abych vG 
iděl nG/F# 
a nebEmi 
e,
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i, lEmi 
ásko, na tebE7 
e,Ami 
 D7 
 G 
 G/F# 
 Emi 
 
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i na tebEmi 
e.

2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.
3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

G/F#
31

: Laciný víno

1. PC 
o noci krC/H 
átké a pAmi 
o milovAmi7/G 
ání
zbAmi7/F# 
ylo mi málo, jen hlava v dlaních,
co bC 
olí, tG7 
o je to laciný vC 
ínoG 
,G7 
 
pC 
o noci pC/H 
lné cAmi 
igaret kAmi7/G 
ouře,
bAmi7/F# 
yls' jako tajfun, já jako bouře,
to bC 
olí, tG 
o je to laciný vC 
íno.
TE 
eď jenom matně v hlE7 
avě mi svítá,
Ami7 
útržky večera vytanou,
tE 
ak jako stébla se tE7 
onoucí chytá,
hlDmi 
edám tvou Dmimaj7 
adresu nDmi7 
apsanG7 
ou,
nC 
apsals' ji sC/H 
irkou vAmi 
ypálAmi7/G 
enou
na krAmi7/F# 
abičku cigaret zpola plnou,
k rC 
ánu pG7 
ilo se laciný vC 
ínoG 
.G7 
 
R: VC 
ečery fEmi7 
ajnovAmi7 
ý,  Ami7/F# 
u láhve litrovG 
ýG7 
 
se mC 
ilují nEmi7 
amátkAmi7 
ou hAmi7/F# 
olky, co málo vG 
í,
kdE 
yž hlava pE7 
otom bAmi7 
olí ráno
a spDmi7 
át se chce, je nG7 
edospáno,
vC 
ečery fEmi7 
ajnovAmi 
ý tak kAmi/G 
ončívaAmi7/F# 
j',
tG 
o je to laciný vC 
íno.

2. Po noci krátké a po milování
zbylo mi málo, jen hlava v dlaních,
co bolí, to je to laciný víno.
Teď jenom matně v hlavě mi svítá,
útržky večera vytanou,
tak jako stébla se tonoucí chytá,
hledám tvou adresu napsanou,
adresu někdo vynesl s košem,
tak vidíš, holka, rázem je po všem,
to bolí, to je to laciný víno.
R: 
32

: Pohoda

1. U nás v C 
ulici bydlel pan Emi7 
Svoboda,
že se Ami 
pořád smál, měl přezdívku C 
Pohoda,
když jsem Dmi7 
se ho ptal, jakpak G7 
dneska je,
říkával "C 
pohoda",

2. měl malej byt, ženu a dvě děti,
v pět vstával do práce, domů šel v půl třetí,
noviny pod paží, cukroví pro děti,
zkrátka pohoda.

R: Dmi7 
Po domě se G7 
povídalo: C 
ten má C/H 
asi Ami 
příAmi/G 
jem,
Dmi7 
zatímco my G7 
nadáváme, C 
veseC/H 
le si Ami 
žije,Ami/G 
 
a Dmi7 
hlavně paní G7 
Šulcová ze C 
sousedC/H 
ního Ami 
bytuAmi/G 
 
D7 
poslouchala za dveřmi a F 
záviděla v G7 
skrytu.

3. Paní Šulcová psala dopisy,
co jsou zvláštní tím, že nemaj' podpisy,
no a ty, úřade, no a ty počti si,
kdo, kde a kolik,
4. dík paní Šulcový, jejímu dopisu
rychle pan Svoboda dostal se do spisu,
ač není podpisu, je třeba přešetřit,
autor se bojí.

R: Na Svobodu začali se ptát neznámí páni,
jak u nás ve vchodu, tak u něj v zaměstnání,
a i když se nic nenašlo a Svoboda je čistej,
lepší na něj dávat pozor, kdo si má být jistej.

5. Včera se stěhoval od nás pan Svoboda
na nějakou samotu někde u Náchoda
a já vím určitě, není to náhoda,
a tak trochu se bojím,

6. že brzo i my budem hledat samoty,
bydlení na stálo, nejen o soboty,
kvůli pár Šulcovejm, no a vím na tuty:
o to nestojím.

R: Usměvavej Svoboda mi totiž hrozně chybí,
zjišťuji to ponenáhlu a málo se mi líbí,
že Šulcová je na koni, a proto není náhoda,
že lDmi7 
idi zdravím úsměvem a G7 
odpovídám:
[: C C/H Ami Ami/G 
pohoda :]…
33

: Už to nenapravím

capo2: 

R: Ami D F E Ami E 2x 
Vap tap tap …

1. V Ami 
devět hodin dvacet pět D 
mě opustilo štěstí,
ten F 
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji E 
dávno E7 
nestál,
v Ami 
devět hodin dvacet pět jaD 
ko bych dostal pěstí,
já F 
za hodinu na náměstí měl jsem E 
stát, ale v E7 
jiným městě.

*: Tvá A7 
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,
že Dmi 
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka
G 
zadní otevřená, E 
zadní otevřená,

*: já A7 
naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,
to jsi Dmi 
tenkrát řekla, že se nechceš vracet,
G 
že jsi unavená, E 
ze mě unavená.

R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …
34

: Anděl

1. Z C 
rozmláceAmi 
nýho kostela v C 
krabici s G7 
kusem mýdla
C 
přinesl Ami 
jsem si anděla, C 
polámaG7 
li mu křídC 
la,
díval se Ami 
na mě oddaně, C 
já měl jsem G7 
trochu trému,
C 
tak vtiskl Ami 
jsem mu do dlaně C 
lahvičku G7 
od parféC 
mu.

R: C 
A proto, pAmi 
rosím, věř mi, C 
chtěl jsem ho G7 
žádat,
C 
aby mi Ami 
mezi dveřmi C 
pomohl G7 
hádat,
C 
co mě čeká Ami G7 
 a nemiC 
ne, co mě čekáAmi G7 
 a nemiC 
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
35

: Král a klaun

Intro: G C G C G C 

1. KrD 
ál dC 
o boje G 
táhC 
', G 
do veC 
liké dáG 
lky,CG 
 
a s nC 
ím do té vG 
álky jD7 
el na mezku klG 
aun,
nD 
ež hlC 
edí si sG 
táhC 
', G 
tak z výC 
razu tváG 
řeCG 
 
bC 
ys nepoznal lhG 
áře, cD7 
o zakrývá strG 
ach.
TD7 
iše šeptal při té hrůze: "G 
Inter arma silent musae,"
mA 
ísto zvonku cinkal brněnD7 
ím,C#7D7 
 
král dC 
o boje G 
táhC 
', G 
do veC 
liké dáG 
lky,CG 
 
C 
a s ním do té vG 
álky jD7 
el na mezku klG 
aunH 
.CGA7 
 

2. Král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst,
klaun v očích měl hněv, když sledoval žháře,
jak smývali v páře prach z rukou a krev.
Tiše šeptal při té hrůze:"Inter arma silent musae,"
místo loutny držel v ruce meč,
král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst.

3. Král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul,
když v noci byl klid, tak oklamal stráže
a, nemaje páže, sám burcoval lid.
Všude křičel do té hrůzy, ve válce že mlčí Múzy,
muži by však mlčet neměli,
král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul.

4. Král do boje táh', a v červáncích vlídných
zřel, na čele bídných jak vstříc jde mu klaun,
když západ pak vzplál, tok potoků temněl,
klaun tušení neměl jak zahynul král:
kdekdo křičel při té hrůze: "Inter arma silent musae,"
krále z toho strachu trefil šlak,
klaun tiše se smál a zem žila dále
a neměla krále, klaun na loutnu hrál,
klD7 
aun na loutnu hrG 
ál, klD7 
aun na loutnu hrG 
ál …
36

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a štD 
ěrk a Ami 
udusaná hlEmi 
ína
a šedé šmAmi 
ouhy krD 
eslí do vlasG 
ů
[: a z hvězdných drAmi 
ah má špD 
erk, co kG 
amením se spH7 
íná,
Emi 
a pírka tD 
ouhy z křídel PegasEmi 
ů. :]D Emi D 
 

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,
pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly
tD 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,
sEmi 
eržante! Mávnou, D 
a budem zasvěceni!
MEmi 
orituri te salutant, morituri te salutD 
antEmi 
!D Emi H7 
 

3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
37

: Nevidomá dívka

Intro: D Emi D Emi 

1. D 
V záhradě Emi 
za cihlovou D 
zídkouEmi 
 
D 
popsanou v Emi 
slavných D 
výročíchEmi 
 
D 
Sedáva na Emi 
podzim F# 
na trávě před Hmi 
besídkou
G 
Děvčátko s A 
páskou na F# 
očích

2. Pohádku o mluvícím ptáku
Nechá si přečíst z notesu
Pak pošle polibek po chmýří na bodláku
Na vymyšlenou adresu

R: Prosím Vás Hmi 
nechte ji, ach Emi 
nechte ji,
Hmi 
tu nevidomou A7 
dívku
Emi 
prosím Vás A 
nechte ji si F# 
hrát,
Emi 
vždyť možná hraje si, Hmi 
na slunce s nebesy,
G 
jež nikdy neuvidí A 
ač ji bude F# 
hřát.D Emi F# F# 
 

3. Pohádku o mluvícím ptáku,
o třech zlatých jabloních,
a taky o lásce již v černých květech máku,
přivezou jezdci na koních.
4. Pohádku o kouzelném slůvku
jež vzbudí všechny zakleté,
pohádku o duze jež spává na ostrůvku,
na kterém poklad najdete.

R: 

5. V záhradě za cihlovou zídkou
popsanou v slavných výročích
Sedáva na podzim na trávě před besídkou
Děvčátko s páskou na očích

6. Rukama dotýká se květů,
a neruší ji motýli,
jen trochu hraje si s řetízkem amuletu,
jen na chvíli, jen na chvíli.

R: 
38

: Píseň Neznámého vojína

Rec: Zpráva z tisku:
"Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína."
A co na to Neznámý vojín?

1. V Ami 
čele klaka, pak ctnostné rodiny a náruč chryzanE7 
tém,
černá saka a žena hrdiny pod paží s amanAmi 
tem,E7 
 
Ami 
kytky v dlaních a pásky smuteční civí tu před braE7 
nou,
ulpěl na nich pach síně taneční s bolestí sehraAmi 
nou.
Co tady F 
čumíte? Vlezte mi G 
někam!
Copak si Ami 
myslíte, že na to G 
čekám?
Co tady Ami 
civíte? Táhněte G7 
domů!
Ami 
Pomníky stavíte, F 
prosím vás, E7 
komu?Ami E 
 

2. Jednou za čas se páni ustrnou a přijdou poklečet,
je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet,
pak se zvednou a hraje muzika písničku mizernou,
ještě jednou se trapně polyká nad hrobem s lucernou.
Co tady civíte? Zkoušíte vzdechnout,
copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

3. Nejlíp je mi, když kočky na hrobě v noci se mrouskají,
ježto s těmi, co střílej' po sobě vůbec nic nemají,
mňoukaj' tence a nikdy neprosí, neslouží hrdinům,
žádné věnce pak na hrob nenosí Neznámým vojínům.
Kolik vám platějí za tenhle nápad?
Táhněte raději s děvkama chrápat!
Co mi to řAmi 
íkáte? Že šel bych zG 
as? RG7 
ád?
Ami 
Odpověď čekáte? NF 
asrat, jo, nE 
asrat!Ami Ami6 
 
39

: Salome

1. Ami 
Něžná i proradná, C 
krutá i bezradná,
G 
plamen i červánek, ďábel i beránek,
E 
cukr i sůl,
Ami 
u vůně hřebíčku, C 
u rytmu střevíčků
G 
císař dnes myslí byl, za tanec přislíbil E 
království půl.

R: Ami 
SaloE 
me, Ami 
noc už je na sklonku,
C 
Salome, podobnas' úponku,
G 
podobna kytaře pro svého vladaře,
E 
Salome, tančíš.

R: Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru, ústa jak upíru
krví ti planou, Salome, la la laAmi C F E Ami C E 
…

2. Noci už ubývá, císař se usmívá,
pokojně mohu žít, všeho lze použít
pro dobrý stát,
možná ho napadlo prastaré říkadlo:
dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse
nemá se štkát.
R: Salome, netanči, nechceš-li,
Salome, hosté už odešli,
jenom roj komárů dopíjí z pohárů
krůpěje vína.

R: Salome, trochu jsi pobledla,
Salome, v koutku jsi usedla,
víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,
Salome! Pláčeš …? Ami 
La la E 
laAmi C G E Ami 
…
40

: Veličenstvo Kat

1. V Dmi 
ponurém osvětlení C 
gotického Dmi 
sálu
F 
kupčíci vyděšení Gmi 
hledí do miA 
sálůDmi 
 
a houfec Bb 
mordýřů si C 
žádá požehDmi 
náC 
ní,
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.

2. Kněz-ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,
pod fialovou komží láhev vitriolu,
pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi
[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

R: NF 
a korouhvi stC 
átu jBb 
e emblém s gC 
ilotinou,
z F 
ostnatýho drC 
átu pBb 
áchne to shnC7 
ilotinou,
v krGmi 
aji hnízdí hejno krkavDmi 
čí, Gmi 
lidu vládne mistr popravčA7 
í.

3. Král klečí před Satanem na žezlo se těší
a lůza pod platanem radu moudrých věší
a zástup kacířů se raduje a jásá,
[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

4. Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se procházejí stráže,
z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,
[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

R: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,
děti mají rády kornouty se zmrzlinou,
soudcové se na ně zlobili, zmrzlináře dětem zabili.

5. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,
jak zakázali psát a zakázali zpívat,
a bylo jim to málo, poručili dětem
[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

6. S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,
syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,
jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší,
[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]
41

: Akordy

1. NE 
ejkrásnější akord bude Amaj7 
A-maj,
E 
prstíky se při něm nepolC 
ámaj.
A 
Pomohl mi H7 
k pěkné holce  G#mi 
s absolutním slC#mi 
uchem,
A 
každý večer C 
naplníme bE 
alón horkým vzdAmaj7 
uchem.
2. V stratosféře hrajeme si A-maj,
i když se nám naši známí chlámaj.
Potom, když jsme samým štěstím opilí až namol,
stačí místo A-maj jenom zahrát třeba A-moll.
3. A-moll všechny city rázem schladí,
dopadneme na zem na pozadí.
Sedneme si do trávy a budem koukat vzhůru,
dokud nás čas nenaladí aspoň do A-duru.
R: A 
Od A-dur je jenom kousek Amaj7 
k A-maj,
F#mi 
proto všem těm, co se v lásce sklamaj:
A 
vyždímejte H7 
kapesníky G#mi 
a nebuďte smC#mi 
utní,
A 
každá holka C 
pro někoho mE 
á sluch absolAmaj7 
utní.
4. V každém akord zní, aniž to tuší,
zkusme tedy nebýt k sobě hluší.
Celej svět je jeden velkej koncert lidských duší,
jenže jako A-maj nic tak srdce nerozbuší.

.
E 
Pro ty, co to A-maj v lásce nAmaj 
emaj,
E 
moh bych zkusit zahrát třeba Cmaj 
C-maj.
42

: Námořnická

1. D 
Maličký námořník v G 
krabičce od mýdla
D 
vydal se A7 
napříč D 
vanou,
bez mapy, buzoly, G 
vesel a kormidla
D 
pluje za A7 
krásnou JaD 
nou.

R: F#mi7 
Za modrým Hmi7 
obzorem F#mi7 
dva mysy Hmi7 
naděje
E 
lákají odvážné A7 
kluky,
D 
snad právě na něho G 
štěstí se usměje,
D 
cíl má už A7 
na dosah D 
ruky.

2. Maličký námořník v krabičce od mýdla
zpocený tričko si svlíká,
moře je neklidný, Jana je nastydlá,
kašle a loďkou to smýká.

R: 

3. Maličký námořník s vlnami zápasí,
polyká mýdlovou pěnu,
loďka se potápí, v takovémto počasí
je těžké dobývat ženu.

R: Za modrým obzorem dva mysy naděje
čekají na další kluky,
maličký námořník i študák z koleje
mají cíl na dosah ruky.
43

: O blechách a tak

1. Jsem starý pAmi 
enzion pro osamělé blEmi 
echy,
ne každá blDmi 
echa má to štěstí, že má chE 
otě,
celé dny pDmi 
oslouchám ty jejich marné vzdE 
echy,
všechny se Dmi 
upíjejí nD#dim 
ěkde o samE 
otě.
2. Tak blecha Jindřiška přišla o svého druha,
v předvečer svatební to pro ni rána byla,
zapíjel svobodu a chlastal jako duha
a krevní destička mu v krku zaskočila.
R: TG 
yhle trC 
agédie blG 
eší vás jAmi 
istě nepotEmi 
ěší,
buďmF 
e k nim trochu vlG 
ídnějšC 
í,G 
 
vždyť i lC 
idé krev si pG 
ijí a, kAmi 
oneckonců, žEmi 
ijí
a svF 
ět je stále krG 
ásnějšE 
í.
3. A bleše Tamaře zas blešák s jinou zahnul,
jednou je přistihla, no prostě - žádná psina,
pod tíhou svědomí on na život si šáhnul,
skočil mi do dlaně, když fackoval jsem syna.
4. A blecha Renata je osamělá matka,
starej si odskočil na kolemjdoucí jehně,
to jehně zavedli na nedaleká jatka,
co nocí proplakala na mém levém stehně.
R: + a svět je stF 
ále krG 
ásnějšC 
í F 
..G 
.C 
 
44

: Pohádka

Rec.: Takhle nějak to bylo:
jedlo se, zpívalo, pilo.
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím.

Drak hlídal u dveří sálu,
na krku pletenou šálu,
Dědové Vševědi okolo Popelky
žvatlavě slibují šaty a kabelky,

Každý si odnáší kousíček úsměvu,
dešťový mraky se chystaly ke zpěvu,
hosté se sjíždějí k veliké veselce,
paprsky luceren metají kozelce

a stíny ořechů orvaných dohola
pletou se letícím kočárům pod kola,
Šmudla si přivezl v odřeným wartburgu
kámošku z dětství, prej nějakou Sněhurku.

Vrátný se zohýbá pro tučné spropitné
a kdo mu proklouzne, tak toho nechytne,
kouzelník za dvacku vykouzlí pět bonů
a vítr na věži opřel se do zvonů.

Honzové, princové, víly i sudičky
chopí se poháru, nože a vidličky
"Na zdraví nevěsty, na zdraví ženicha!",
dvě sousta do kapsy a jednou do břicha,
Náhle se za oknem objevil skřítek,
rozhrnul oponu z máminejch kytek,
pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval:

R: G 
Dej mi ruku D 
svou, studenou Emi 
od okenních Hmi/D 
skel,
všichni tě C 
mezi sebe Hmi/D 
zvou
a C 
já jsem D 
tu proto, G 
abys šelEmi Hmi/D C G D 
.

Rec: Takhle nějak to bylo
jedlo se zpívalo pilo
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím

Na plný obrátky letíme světem
všechny ty pohádky patřily dětem
Píšeš mi z ciziny zoufalý dopisy
koukám se z okna a vzpomínám na kdysi

Jak se mi za oknem objevil skřítek
rozhrnul oponu z máminejch kytek
Pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval 

R: Dej mi ruku svou… (2×)
45

: Sedí topič u piána

1. Sedí tC 
opič u piána,
preludEmi 
uje potají
a pod pG 
rsty toho pána
bílé klC 
apky čD9/F# 
ernajíG 
.
2. Za ta lC 
éta u divadla,
která strEmi 
ávil v kotelně,
hraje svG 
oje "Pec nám spadla"
stále vC 
íce fF7 
ortelnC 
ě.
R: ZC9 
atímco se hudebníci
vF 
ybavují u kávy,
tD7 
opič si nad klávesnicí
vG 
yhrnuje rG# 
ukávG 
y.
3. =1.
4. Slaví, celý rozesmátý,
konec topné sezóny
a kysličník uhelnatý
rozložil se na tóny.
46

: Skončil další fet

1. SkoEm 
nčil další feHm 
t proD#dim 
minentních hoEm 
stí,
múG 
zy měly slEdim 
et, také víHm 
na bylo dosti,
všichni C 
kouzelEm7/H 
ní a krásAm 
ní, Am/G 
každej ztěleF 
sněEsus4 
ná ctnD 
ost,D#dim 
 
byEm 
l to príma feHm 
t, jáD#dim 
 byl také hoEm 
st.D6 Cmaj7 D6 
 

2. Byl to dobrej fet, prsty na hmatníku
běhaly tam a zpět, víno sládlo na jazyku,
každej prožil velkou lásku, každej, kdo ji prožít chtěl,
byl to príma fet, mládí patří svět.

3. Byl to dobrej fet a ty jsi na mě zbyla
a já ti hlavu splet' hloupou písní na tři kila
plnou krásných rýmů, plnou krásných slov,
byl to príma fet, byl to príma lov.

4. Byl to božskej fet, prostě cesta napříč rájem,
máme svůj vlastní svět, ve kterém si rádi hrajem,
nejraději na tichou poštu, kdo co řekl, kdo s kým spal,
byl to príma fet, jenže mi něco vzal …
E|--0-7-5-2-2h3-2-0-2---|----7-5--------------|
H|--------------------3-|--5-----7-7/8-5-7----|
G|----------------------|------------------7--|
D|----------------------|---------------------|
A|----------------------|---------------------|
E|----------------------|--0-----0-0-----0----|
47

: Špína

1. ŠpíD 
na je velmi A 
relativní D 
pojem,
někdo je F#mi 
čistej, i když Hmi 
páchne třeba A 
hnojem.
NěkomuEmi 
 nepomůžou mejdla ani Hmi 
louhy,
G 
kam sáhne, D 
všude dělá A 
černý šmouD 
hy.

2. Čistej i špinavej se potkáváme denně,
čistej i špinavej si denně ruku podá.
Bojím se špíny, proto žiju v karanténě,
ač spousta pochybností ve mně hlodá.

3. 3. Bojím se nákazy, či nechci kazit druhý,
jsem ještě čistej, nebo už mám v duši skládku?
Tak hledím na papír a vztekle lámu tuhy,
nejspíš to vezmu pěkně od začátku.

4. Člověk se narodí, je voňavej a čistej,
plínky se vyvaří a zbytek spraví olej,
proto je malej člověk sám sebou tak jistej
a velcí, ti si na něj nedovolej'.

5. Jen trošku vyroste, tak překvapeně zjistí,
že na tom nejhůř budou právě lidé čistí.
Kdekdo je pošpiní a pak si ruce meje
a špína v duši, ta se hravě skreje.

6. A proto začíná žít podle těchto zásad,
pochopí, kdy je třeba truchlit, a kdy jásat.
A čistou pravdu denně krmí hrstí mouru,
aby se lépe vešla do žentouru.

7. Čistej i špinavej se koupáme a mejem,
ve vanách zbyde po všech stejně kalná voda.
Ty sračky překryjeme drahým intimsprayem
[: a každej každýmu zas ruku podá. :]
48

: Za tři čtvrtě století

1. Už zC 
a tři čtvrtě stC9 
oletí, lásko, bAmi7 
udem slavit stG 
ovku,
F 
otevřeme vD7 
íno, sednemC 
e si na pohG 
ovku,
nC 
a stařičkým grC9 
amofonu pAmi7 
ustíme si FlG 
oydy,
zF 
avoláme kD7 
ámošům na všC 
echny asterG 
oidy.
2. Už za tři čtvrtě století nám bude, lásko, sto let,
nejspíš budem utahaní jako pérka rolet,
na stařičkým gramofonu pustíme si Queeny,
uděláš mi svíčkovou, už teď mi tečou sliny.
R: Jenom dAmi 
oufám, že se dAmi/G 
o té doby nD9/F# 
eumlátíš smG 
íchem,
jenom dAmi 
oufám, že se nAmi/G 
eubrečíš nD9/F# 
ad Vávrou či ZG 
ichem,
taky pAmi 
ořádně se rAmi/G 
ozhlížej, než vD9/F# 
ejdeš na vozG 
ovku,
rF 
ád bych s tebou, lD7 
ásko moje, C 
oslavil tu stG 
ovkuC 
.C9 
 Ami7 
 G 
 C 
 
3. To víno bude nejspíš ročník dva tisíce dvacet,
s každým hltem budeš aspoň deset roků ztrácet,
a když ti bude pětadvacet, bude sklenka prázdná
a ty budeš jako dneska líznutá a krásná,
lC 
a la lC9 
a .Ami7 
..G 
 C 
 
49

: Buráky

1. G 
Když Sever válčí s Jihem a C 
zem jde do válG 
ky 
a v polích místo bavlny, teď A 
rostou bodláD 
ky. 
G 
A ve stínu u silnice vidíš C 
z Jihu vojáG 
ky, 
jak se tu válej' v trávě a D 
louskaj' buráG 
ky. 

Ref: G 
Hej hou, hej hou, nač C 
chodit do válG 
ky, 
je lepší doma sedět a A 
louskat buráD 
ky. 
G 
Hej hou, hej hou, C 
nač chodit do válG 
ky, 
je lepší doma sedět a D 
louskat buráG 
ky. 

2. Plukovník sedí v sedle, volá: "Yankeeové jdou!" 
Ale mužstvo v trávě leží, prej už dál nemohou. 
Pan plukovník se otočí a koukne do dálky, 
a vidí tu slavnou armádu, jak louská buráky. 

Ref: Hej hou, hej hou… 

3. Až tahle válka skončí a jestli budem žít, 
své milenky a ženy pak půjdem políbit. 
Když zeptají se: "Hrdino, cos' dělal za války?" 
"Jo, flákal jsem se s kvérem a louskal buráky." 

Ref: Hej hou, hej hou…
50

: Poslední kovboj

G-dur

1. C 
Snad jsem si zmýlil odjezd vlaku, měl zpoždění G 
snad sto let,

já měl namířeno k táboráku, co měl se konat C 
naposled,

a místo něj kouř C 
náklaďáků mě v tomhle koutě F 
přivítá,

a louky plný G 
paneláků, skrz který slunce C 
prosvítá.

R: C 
Tak přijíždí poslední F 
kovboj, sombrero vmáčklé do C 
čela,

zchvácená herka líně G 
kráčí, jako by dál nést ho C 
nechtěla,

C 
 tak přijíždí poslední F 
kovboj, a nerad vráží doC 
 lidí,

tak přijíždí poslední G 
kovboj, a nikdo z vás ho C 
nevidí.
2. C 
Snad jsem si zmýlil čísla vlaků, co odjížděly do mých G 
snů,

do prašných cest a do G 
bodláků z mých oblíbených C 
románů,

kde slunce z C 
rozedraných mraků tančí na hlavních F 
pistolí,

snad jsem si G 
zmýlil čísla vlaků, tohle je C 
jiný údolí.

R:
2. C 
Snad jsem si zmýlil čísla vlaků, co odjížděly do mých G 
snů,

do prašných cest a do G 
bodláků z mých oblíbených C 
románů,

kde slunce z C 
rozedraných mraků tančí na hlavních F 
pistolí,

snad jsem si G 
zmýlil čísla vlaků, tohle je C 
jiný údolí.

R: 
51

: Bedna od whiskey

1. Ami 
Dneska už mě C 
fóry ňák Ami 
nejdou přes pyE 
sky 
Ami 
stojím s dlouhou C 
kravatou na Ami 
bedně E 
vod whisAmi 
key.
Ami 
Stojím s dlouhým C 
obojkem Ami 
jak stájovej E 
pinč,
Ami 
tu kravatu, co C 
nosím, mi Ami 
navlík E 
soudce Ami 
Lynch. 
R:

A 
Tak kopni do tý D 
bedny, ať E 
panstvo nečeA 
ká,
jsou dlouhý schody D 
do nebe a E 
štreka daleA 
ká.
Do nebeskýho D 
báru já E 
sucho v krku A 
mám,
tak kopni do tý D 
bedny, ať E 
na cestu se A 
dám.Ami 
  

2. Mít tak všechny bedny vod whisky vypitý,
Postavil bych malej dům na louce ukrytý,
Postavil bych malej dům a z vokna koukal ven
A chlastal bych tam s Bilem a chlastal by tam Ben.

R: 

3. Kdyby si se, hochu, jen porád nechtěl rvát,
nemusel jsi dneska na týhle bedně stát,
moh' jsi někde v suchu tu svoji whisky pít,
nemusel jsi hoch na krku laso mít.

R: 

4. Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil,
Nechtěl běžet, dokavád se whisky nenapil,
Zatracená smůla zlá, zatracenej pech,
Když kůň cucá whisku jak u potoka mech.

R: 

5. Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává,
Do krku mi zvostane jen dírka mrňavá,
Jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok,
Má to smutnej konec, a whisky ani lok.

Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
Jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká,
Do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
Tak kopni do tý bedny!
52

: Jižní kříž

1. D 
Spí Jižní kříž, 
jak Hmi 
říkali jsme hvězdám kdysi v A 
mládí, 
to Emi 
na studený zemi 
ještě D 
uměli jsme Hmi 
milovat a A 
spát. 

2. Dál, však to víš, 
světem protloukal ses, jak ten život pádí, 
dneska písničky třeba vod Červánku 
dojmou tě, jak vrátil bys' to rád. 

R: Zase Emi 
toulal by ses Foglarovým D 
rájem 
a Hmi 
stavěl Bobří A 
hráz, 
se smečkou Emi 
vlků čekal na jaro, 
jak D 
stejská se, až Hmi 
po zádech jde A 
mráz. 

3. Spí Jižní kříž, 
vidí všechna místa, kde jsi někdy byl, 
to když, naplněnej smutkem, 
jsi plakal, plakal nebo snil.

R: 
53

: Na kameni kámen

1. C 
Jako suchej starej strom 
Jako všeFmaj7 
 ničící hrom,
Jak v poli tráC 
va
C 
Připadá mi ten náš svět
Plnej Fmaj7 
řečí a čímAmi 
 víc tímG 
 líp se C 
má

Ref: BudemFmaj7 
 o něco se rvát
Až tuAmi 
 nezůstane státG 
 
Na kameni C 
kámen
A jestliFmaj7 
 není žadnej bůh 
tak násAmi 
 vezme země vzduch G 
no 
a potom C 
ámen

2. a to všecno proto jen 
že pár pánů chce mít den
bohatších králů
přes všechna slova co z nich jdou
hrabou pro kuličku svou 
jen pro tu svou

Ref: 

3. Možná jen se mi to zdá 
A po těžký noci příjde, 
Příjde hezký ráno 
Jaký bude nevim sám 
Taky jsem si zvyk 
na všechno kolem nás

Ref: 

C 
Na,na..Fmaj7 C 
 
54

: Podvod

1. Emi 
Na dlani jednu z tvých řas do tmy se Ami 
koukám
D 
hraju si písničky svý co jsem ti G 
psal
Je skoro Ami 
půlnoc a z kostela C 
zvon mi noc připoEmi 
míná
půjdu se Ami 
mejt a pozhasínám co bude H7 
dál?

2. Pod polštář dopisů pár co poslalas´ dávám
píšeš že ráda mě máš a trápí tě stesk
Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná
půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál?
R: Chtěl jsem to Ami 
ráno kdy naposled snídal 
jsem s tebou ti Emi 
říct že už ti nezavolám
pro jednu pitomou Ami 
holku pro pár nocí D 
touhy 
podved jsem G 
všechno o čem doma si H7 
sníš teď je mi to Emi 
líto

3. Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky
dvakrát či třikrát to ne i jednou je dost
Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná
půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál? 

R: Chtěl jsem to ráno… (2×)
55

: Ptáčata


1. G 
Na kolejích stála, za uchem květ,
G 
vlasy trávou zavázaný.
C 
S kytarou na zádech, G 
strun už jen pět,
D7 
hezký oči uplakaG 
ný.

2. Opuštěnejch ptáčat plnej je svět,
hnízda hledaj neví co dál.
Vyšlápli jsme ránem a v neděli zpět,
za tejden jsem u trati stál.

Ref.: C 
Víš, holky těžší to G 
maj,
Am 
víš, C 
holky těžší to G 
maj.

3. Říkal jsem jí štístko zatoulaný,
vždycky smála se a začala hrát.
O potocích, trávě a o znameních,
co lidi uměj ze zloby dát.

Ref.: Víš, holky…

Na kolejích stála…
56

: Růže z papíru

1. Do tvých Dmi 
očí jsem se zbláznil a teď E7 
nemám, nemám Gmi 
klid,
Ami 
hlava třeští, asi tě mám Dmi 
rád,
stále někdo říká: vzbuď se, E7 
věčně trhá Gmi 
nit,
Ami 
studenou sprchu měl bych si Dmi 
dát.

R: D7 
Na pouti jsem vystřelil Gmi 
růži z papíru,
C7 
dala sis ji do vlasů, kde F 
hladívám tě A7 
rád,
v Dmi 
tomhle smutným světě jsi má Gmi 
naděj na víru,
že Ami 
nebe modrý ještě smysl Dmi 
má.

2. Přines' jsem ti kytku, no co koukáš, to se má,
tak jsem asi jinej, teď to víš,
možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať,
třeba z ní mou lásku vytušíš.

R: Na pouti jsem vystřelil…
R: Na pouti jsem vystřelil…
57

: Stánky

1. D 
U stánků na G 
levnou krásu
D 
postávaj a Em 
smějou se času
s D 
cigaretou a A 
holkou co nemá kam D 
jít.

2. Skleniček pár, pár tahů z trávy
uteče den jak večerní zprávy
neuměj žít, bouřej se a neposlouchaj.

R: G 
Jen zahlídli svět maj na A 
duši vrásky
tak máD 
lo jen, tak málo Em 
je lásky
D 
ztracená víra A 
hrozny z vinic neposbíD 
rá.

3. D 
U stánků na G 
levnou krásu D 
postávaj
a ze Gmi 
slov a hlasů D 
poznávám
jak A 
málo jsme jim stačili D 
dát.

R: 
R: 
58

: Tulácký ráno


1. Dmi 
Posvátný je mi každý ráno,
Ami 
když ze sna budí šumící Dmi 
les
a když se zvedám s písničkou známou
Ami 
a přezky chřestí o skalnatou Dmi 
mez.

Ref: Dmi 
Tulácký ráno na kemp se snáší,
B 
za chvíli půjdem C 
toulat se F 
dál,
Dmi 
a vodou z říčky oheň se zháší,
B 
tak zase půjdem Ami 
toulat se Dmi 
dál.

2. Posvátný je můj každý večer,
když oči k ohni vždy vrací se zpět,
tam mnohý z pánů měl by se kouknout
a hned by věděl, jakej chcem svět.

3. Posvátný je mi každý slovo,
když lesní moudrost a přírodu zná,
bobříků sílu a odvahu touhy,
kolik v tom pravdy, však kdo nám ji dá?
59

: Jarmila

1. C 
Jarmila vždycky Emi 
mi radila, abyG7 
ch pracovní dobu dC 
održG7 
el,
C 
dneska mně ale Emi 
náramně táhlo G7 
domů, a tak jsem prostě C 
šel
Ami 
Jarmila má totiž dneska narozeniny,
G7 
proto jsem dnes přišel dříve o dvě hodiny,
na stole C 
sklenice, smích slyšet z Emi 
ložnice,
v předsíni G7 
stojí pánské střevíC 
ce.G7 
 

2. C 
Vytahuji z aktovEmi 
ky květiny, uvG7 
ažuji, kdo asi přijel z rC 
odiG7 
ny,
C 
tipuji nejspíše Emi 
na strýce,kdo jiný mG7 
ěl by přístup až do ložniC 
ce
Ami 
Kdo jiný, kdo jiný než strejda z dědiny,
G7 
vzpomenul si na Jarmilu, nejsem jediný,
v ruce mám C 
kytici, už stojím v Emi 
ložnici,
vidím, že G7 
nevymřem po přesliC 
ci.G7 
 

3. Kdepak, jejda, není to strejda,Františku, ty máš boty úplně jak on,
přičemž nechávám prostor úvahám,vyhledávám optimální tón,
kterým bych oba dva jednak pohanil,
přitom abych nikoho slovem nezranil,
takže jsem chvíli stál, pak říkám: "Krucinál,
tebe bych, soudruhu, tady nehledal."

4. Dodnes mě mrzí, že jsem byl drzý a že jsem pracovní kázeň porušil,
dřív než o hodinu vypnul jsem mašinu,čímž jsem rozdělanou práci přerušil.
Oba si mě postavili na kobereček
a to, jak zle mi vyčinili, nedal jsem za rámeček,
z nevěry nedělám závěry,
mrzí mě, že jsem u nich pozbyl důvěry.
60

: Bláznova ukolébavka

G 
Máš, má ovečko, D 
dávno spát i C 
píseň ptáků G 
končí, 
G 
kvůli nám přestal D 
vítr vát, jen C 
můra zírá G 
zvenčí, 
já D 
 znám její zášť, tak C 
vyhledej skrýš, 
zas A 
má bílej plášť a v C 
okně je D 
mříž. 

Ref: 
G 
Máš, má ovečko, D 
dávno spát, 
a C 
 můžeš hřát, ty mě A 
můžeš hřát, 
vždyť G 
přijdou se C 
ptát, 
C 
zítra zas G 
přijdou se C 
ptát, 
C 
jestli ty v G 
mých předstaC 
vách už G 
mizíš. 

Ref: G 
Máš, má ovečko… 

G 
Máš, má ovečko, D 
dávno spát, dnes C 
máme půlnoc G 
temnou, 
G 
ráno budou nám D 
bláznům lát, že C 
ráda snídáš se G 
mnou, 
proč D 
měl bych jim lhát, že C 
jsem tady sám, 
když A 
tebe mám rád, když C 
tebe tu D 
mám. 

Ref: G 
Máš, má o večko… 
61

: Bláznova ukolébavka II


1. D 
Máš, má ovečko, A 
dávno spát, G 
už píseň ptákůD 
 končí,

D 
kvůli nám přestal A 
i vítr vát, G 
jen můra zírá D 
zvenčí,

A 
já znám její zášť, G 
tak vyhledej skrýš,

A 
zas má bílej plášť aG 
 v okně jeA 
 mříž.

R: D 
Máš, má ovečko, A 
dávno spát,

aG 
 můžeš hřát, ty měE 
 můžeš hřát,

vždyť D 
přijdou se G 
ptát, zítra zasD 
 přijdou se G 
ptát,

jestli ty v D 
mých předstaG 
vách už D 
mizíš.

2. Máš, má ovečko, dávno spát, už máme půlnoc temnou,
zítra budou nám bláznů lát, že ráda snídáš se mnou,
proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám,
když tebe mám rád, když tebe tu mám.

R: 
62

: Až uslyším hvízdání

Emi 
Pověz mi, můj příteli, co D 
uděláš, když rozdělí
tě s C 
někým D 
jeho Ami 
smích jak žhavý Hmi 
klín,
Emi 
a on si myslí, jak se zdá, že D 
postačí, když zahvízdá,
hned C 
něhou D 
změkneš Ami 
jako paraHmi 
fín.

®1: G 
Až uslyším C 
hvízG 
dáD 
ní,
C 
až uslyším F 
hvízC 
dáG 
ní, G 
 
až uslyším C 
hvízG 
dáD 
ní,
Ami 
ukryji své zklamání za G 
nekonečnou hrou a mlhou D 
ranní,
Ami 
ukryji své zklamání za G 
rozzářenou tvář a pousD 
mání,
Ami 
ukryji své zklamání a G 
vezmu jeho hlavu do svých D 
dlaní.Emi 
 

A pověz mi, jak lámeš mříž, co uděláš, když nevěříš,
že kroužkovaní ptáci zpívají,
oni hvízdají a pyšní jsou, že létat mohou nad tebou
a na zemi ti z ruky zobají.

®2: Až uslyším hvízdání, až uslyším hvízdání, až uslyším hvízdání,
ukryji své zklamání za nekonečnou hrou a mlhou ranní,
ukryji své zklamání za rozzářenou tvář a pousmání,
ukryji své zklamání a narovnám jim křídla, když se zraní.

Poslyš, když mi nevěříš, ty také chceš jít stále výš
a slunce je tak zlaté, až se vlní,
pak se můžeš, když chceš výš, spálit víc, než pochopíš,
a budeš rád, když nenajdeš jen trní.
®1: 
63

: Panenka

1. G 
Co skrýváš za C 
víčky a G 
plameny C 
svíčky 
snad G 
houf bílejch holubic nebo jen D 
žal 
tak C 
odplul ten G 
prvý, den C 
zmáčený G 
krví 
ani pouťovou panenku D 
nezaneG 
chal. 

R: Otevři C 
oči Ty G 
uspěchaD 
ná, C 
dámo G 
uplakaD 
ná, 
C 
otevři G 
oči ta C 
hloupá noc G 
končí 
a mír je D 
mezi náG 
ma. 

C 
 G 
 C 
 G 
 D 
 G 
 

2. Už si oblékni šaty a řetízek zlatý 
a umyj se půjdeme na karneval 
a na bílou kůži Ti napíšu tuší 
že dámou jsi byla a zůstáváš dál. 

R: Otevři ……….
64

: Pojďme se napít

1. Pěkně tě D 
vítám, G 
lásA 
ko D 
má, 
tak trochu zbiF#mi 
tá a G 
víc D 
soukroA 
má, G 
 F#mi 
 
Emi 
pěkně tě víD 
tám, a čemu G 
vděčím za F#mi 
tak vzácnou Hmi 
chvíli 
G 
jedF#mi 
nou  Emi 
za D 
sto A 
let?G 
 F#mi 
 

R: [: A 
Pojďme se napítD 
, pojďme se naG 
pítF#mi 
 Emi 
 
ať D 
nám Emi 
mají z G 
čeho slzy D 
týct. :]

2. V nohách ti dřepí bílej pták, 
už nejsme slepí a zlí, naopak, 
už nejsme slepí a rozdejchaní, jako když se spěchá 
bránou vítězství. 

R: Pojďme se napít, pojďme se napít…

3. V očích ti svítí a slábne dech 
a něco k pití tu ční na stolech, 
a něco k pití, a nepospíchej, stoletá má lásko, 
když už nemáš kam. 

R: Pojďme se napít, pojďme se napít…

65

: Tisíc mil

1. V nohách G 
mám už tisíc Emi 
mil,
stopy Ami 
déšť a vítr sC 
myl
a můj Ami 
kůň i já jsme D7 
cestou znaveG 
ni.D7 
 

2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

3. Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

5. V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám, a ta se k nám dál nemění.

6. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

7. Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.

8. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.
[:Emi 
 jeden Ami 
cíl, ten starej D7 
známej bílej G 
dům … :]
66

: Za svou pravdou stát

1. MášHmi 
 všechny trumfy A 
mládí a Hmi 
ruce čistý máš,
jen Emi 
na tobě teďHmi 
 záleží, F#7 
na jakou hruHmi 
 se dáš.

R: /: MuHmi 
síš za svou F#7 
pravdou stát, musíš za Hmi 
svou pravdou stát. :/

2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl,
už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl.

R: /: /: Že máš za svou pravdou stát. :/ :/

3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad',
už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat.

R: /: /: Takhle za svou pravdou stát. :/ :/

4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas,
tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!

R: /: /: Neměl za svou pravdou stát. :/ :/

5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád
to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád.

6.=1. 

R: /: /: Musís za svou pravdou stát. :/ :/ 
67

: Hajný je lesa pán

G 
Hajný je D 
lesa C 
pán,
Ami 
zvěří je G 
miloD 
ván,
hajný je C 
lesa G 
král
a C 
každý pytlák D 
se ho vždycky G 
bál.

Co se děje? Les mi hoří?
Nebo řádí kuny, tchoři?
Že by pytlák, lesní pych?
Já tu meškám v pantoflích!

Klidně si zůstaňte
v domácí obuvi,
klukům to nevadí,
dívky vás omluví.

Máme výborný plán,
tímto jste k němu zván,
a dejte nám je třeba jako dar.

Sekerečku vem a zatni.
Copak to jde? Strom je státní!
Zadarmo se nezíská.
Z toho koukaj želízka.

Slibuju za kluky,
slibuju za holky,
za každý strom dáme
sto malých do školky.

Tomu já říkám plán,
tímto je ujednán.
Hajný je lesa pán,
je mládeží a zvěří milován.
Hajný je lesa pán,
je mládeží a zvěří milován.

nebo varinta
C 
Hajný je E 
lesa F 
pán,
Dmi 
zvěří je D 
miloG7 
ván,
E 
hajný je lesa Ami 
král
a F 
každý pytlák G7 
se ho vždycky C 
bál.

As 
Co se děje? Les mi hoří? Nebo řádí kuny, tchoři?
C 
Že by pytlák, lesní pych? Já tu meškám v pantoflích!

As 
Klidně si zůstaňte v domácí obuvi,
F 
klukům to nevadí,G 
dívky vás omluví.
68

: Kdyby se v komnatách

1. D 
K životu na zámku Ami 
mám jednu poznámku 
G 
Je tu neveselo, je tu D 
truchlivo
V ostatních královstvích Ami 
nezní tak málo smích
G 
Není neveselo, není D 
truchlivo

R. D7 
Kdyby se v G 
komnatách běhoun jak D 
hrom natáh
A na něm Emi 
akrobati A 
začali D 
kejklovati
D7 
Kdyby nám G 
v paláci pištěli D 
dudáci 
To by se Emi 
krásně žilo, A 
to by byl D 
ráj

2. Kde není muzika, tam srdce utichá
Tam je neveselo, tam je truchlivo
Chtěla bych dvůr pestrý, kde znějí orchestry
Kde není neveselo, žádné truchlivo

R. Kdyby se v komnatách …  
69

: Není nutno

1. C 
Není nutno, není nutno aby bylo přímo veseDm 
lo
G7 
hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečeC 
lo.G7 
___
C 
Chceš-li trap se, že ti v kapse zlaté mince nechřesDm 
tí,
G7 
nemít žádné kamarády, tomu já říkam neštěsC 
tí.

R: Nemít Am 
prachy - C 
nevadí.
Nemít srdce - vadí.
Zažít krachy - nevadí.
Zažít Am 
nudu - F 
jó to G 
vadí, to G7 
vadí.

2. [: Není nutno, není nutno aby bylo přímo veselo.
Hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo. :]
70

: Severní vítr

1. Jdu s C 
děravou patou, mám Ami 
horečku zlatou
Jsem F 
chudý, jsem sláb a C 
nemocen
Hlava mě pálí a v Ami 
modravé dáli
Se F 
leskne a G 
třpytí můj C 
sen

2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí
Tam zbytečně budeš mi psát
Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě
Já nechám si tisíc krát zdát

R: C 
Severní C7 
vítr je F 
krutý, 
počítejC 
 lásko má s G7 
tím
C 
k nohám ti C7 
dám zlaté F 
pruty
nebo se C 
vůbec G 
nevrátímC 
 

3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem
Už slyším je výt blíž a blíž
už mají mou stopu, už větří že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž

4. Zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén
A opustil tvou krásnou tvář
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek
Nad hrobem polární zář
71

: Ta naše hospoda

1. C 
Ta naše hospoda F 
odshora, odspoda, 
C 
to je pěkné zařízeG 
ní. 
C 
Polívka hřeje se, F 
hostinskej směje se, 
C 
že mu pivo G 
dobře pěC 
ní.

G 
Ve sklepě jsou čtyři F 
sudy, G 
dva jsou lichý a dva F 
sudý. 
[: C 
Pivo stoupá F 
nahoC 
ru, F 
do naC 
šeho G 
bachoC 
ru. :]

2. Ach táto, tatíčku, máš doma matičku 
vlas jak sláma, oči jak len. 
Máš doma dětičky rovné jak pětníčky, 
vyjdi táto z hospody ven.

Na peci jsou čtyři děti, mohl bys jim vyprávěti 
[: třeba o mládí a o vojně, po tom usnou pokojně. :]

3. Ta naše hospoda odshora, odspoda, 
to je pěkné zařízení. 
Polívka hřeje se, hostinský směje se, 
že mu pivo dobře pění. 

Náš táta tu dneska není, to je pane překvapení. 
[: Proč je doma, já to vím, zásobil se lahvovým. :] 
72

: Nevadí

1. NA 
apůl jako hrou a nE 
apolovic vážně,
čerstvou mD 
aturitou zmužnělA 
ý,
chtěl jsi dobýt svět, a svE 
ět se tvářil vlažně
na tvý bD 
ubnování nesmělA 
ý,E 
 
hlA 
avu plnou věd a nE 
adějí svý mámy,
zkoušky přG 
ijímací, pD 
otom pA 
ádE 
,
znA 
alosti jsi měl, cos' nE 
eměl, byli známí,
takže lD 
itujeme, za rok snA 
ad,
Hmi 
a tehdy pF#+ 
oprvé jsi řHmi7 
ekl: nevE 
adí, zase bA 
ude líp.
2. Pomalu šel rok, a zase stejná škola,
čekáš předvolání každej den,
předvolání máš, a na něm: vlast tě volá,
takže za dva roky s úsměvem,
dva roky vzal čert, a za nějakej týden
stojíš na radnici s holkou svou,
bylo to s ní fajn, tys věřil, že to vyjde,
kde tvý nebetyčný plány jsou,
a tehdy podruhé jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
3. Neměli jste byt a vlastně ani prachy,
prej, že ve dvou se to táhne líp,
jenže už jste tři, a máma s dvěma bráchy,
starej dvoupokoják - špatnej vtip,
tak jste žili rok v tý supertěsný kleci,
vzteky vysušení jako troud,
potom jeden den si žena vzala věci,
další připomínky řešil soud,
a tehdy potřetí jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
4. Už jsi dlouho sám a věci, co se stanou,
se tě nedotýkaj', byl jsi bit,
všechno už jsi vzdal a postavil se stranou,
vzal sis dovolenou, chceš mít klid,
osamělý dům u rychlíkové trati,
oči za záclonou zapranou,
vlaky jedou dál a málokdy se vrátí,
život nemá brzdu záchrannou,
tak řekni, sakra, to svý "nevadí, zase bude líp" …
73

: Píseň, co mě učil listopad

(originál od A dur)

1. C 
Málo jím a F 
málo spím a C 
málokdy tě F 
vídám, 
C 
málokdy si Emi 
nechám něco Dmi 
zdátG 
 
F 
Doma nemám C 
stání, už od Ami 
jarního F 
tání 
Bb 
cítím, že se blíži listoC 
pad, hm, hm, hm 

Ref: ListopadovýBb 
 písně F 
od léta už C 
slýchám 
vítr Dmi 
ledový F 
přinesl je k C 
nám 
Tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám 
listopadový písni naslouchám 

2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, 
k zemi padá zlatý vodopád 
Pod nohama cinká to postrácané listí 
vím, že právě zpívá listopad. 

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…

3. Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská 
co mě nutí do zpěvu se dát 
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám 
píseň co mě učil listopad.

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…
74

: Rosa na Kolejích

1. C 
Tak jako jazyk F6 
stále naF#6 
ráG6 
ží na vylomenej C 
zub,
tak se vracím k F6 
svýmu náF#6 
draG6 
ží abych šel zas C 
dál
Přede mnou F6 
stíny se G6 
dlouží a Ami 
nad krajinou Cdim 
krouží
podivnej F6 
pták, F#6 
 G6 
 pták nebo C 
mrak.

R: C 
Tak do toho F6 
šlápni ať G6 
vidíš kouF6 
sek C 
světa,
vzít do dlaně F6 
dálku G6 
zase jedF6 
nou C 
zkus.
Telegrafní F6 
dráty G6 
hrajou ti F6 
už C 
léta,
nekonečne F6 
dlouF#6 
hý, moG6 
noF#6 
tónF6 
ní bluC 
es.

*: C 
Je ráno, je ráno.
Nohama F6 
stíF#6 
ráš roG6 
su na F6 
koF#6 
lejíchC 
.

2. Pajda dobře hlídá pocestný co se v noci toulaj,
co si raděi počkaj až se stmí a pak šlapou dál.
Po kojelích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni… 2X

Cdim
E:|---------2
B:|---------1
G:|---------2
D:|---------1
A:|---------0
E:|---------X
75

: Tak už mi má holka mává

1. Emi 
Posledních D 
pár minut C 
zbejvá Emi 
jen, 
máš teplou D 
dlaň, už se A 
stmíEmi 
vá, 
těžký je D 
říct, že se C 
končí Emi 
den, 
vlak posleD 
dní vagón A 
míC 
- E 
vá. 

R: G 
Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy F 
páliD 
vý, 
Emi 
život jde dál, to se C 
stává, A7 
já to D7 
vím, 
G 
tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou F 
dáD 
vá, 
tak Emi 
jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, 
tak jeď, jeď, jeď, tak jeď. 

2. Koleje jsou cejchem loučení, 
holkám se ve vočích střádá, 
smutek je šátek osamění, 
co mužskejm na cestu mává. 

R: Tak už mi … 

3. Za zády zůstal mi pláč a smích 
do tmy se můj vlak teď řítí 
zmizela holka jak loňskej sníh 
a světla měst v dálce svítí. 

R: Tak už mi … 
76

: Eldorádo

1. Ami 
V dálných G 
dálkách zámoAmi 
ří, 
ční prý G 
zlaté pohoAmi 
ří,
C 
příchozího pohosD 
tí,
F 
nádheC 
rou a hojnosG 
tí.E7 
 

2. Dík těm svůdným pověstím, zástupy šly za štěstím,
chátra i ti bohatí s vírou, že se vyplatí…

®: Ami 
Jít a hledat EldoG 
rádo, 
zbaveC 
né vší D 
bídy člověG 
čí,E7 
 
Ami 
jít a hledat EldoG 
rádo, 
kde je C 
láska, D 
mír a bezpeE 
čí.

3. Báchorce té uvěří, dávno už jen někteří,
spíš než zlatonosný štít, nám teď rozum káže jít.
®: 

Rec: Protože my už dávno víme, že nad zlato a bohatství
je moudrost a uvážlivý čin, že Eldorádo není kdesi
v dálce, ale docela blízko v našich srdcích 
a v našem vědomí, a že jeho pravé jméno je svoboda, pravda a porozumění. Nosíme je v sobě a ptát se na
něj je naše přirozená povinnost.
®: 
77

: Marnivá sestřenice

1. C 
Měla vlasy samou loknu, jé-G7 
je-jé,
ráno přistoupila k oknu, jé-C 
je-jé,
vlasy samou C7 
loknu mělaF 
 a na nic víc Fmi 
nemyslela,
C 
a na nic víc A7 
nemyslela,D7 
 jé-G7 
jé-C 
jé.

2. Nutno ještě podotknouti, jé-je-jé,
že si vlasy kulmou kroutí, jé-je-jé,
nesuší si vlasy fénem, nýbrž jen tak nad plamenem,
nýbrž jen tak nad plamenem, jé-jé-jé.

3. Jednou vlasy sežehla si, jé-je-jé,
tím pádem je konec krásy, jé-je-jé,
když přistoupí ráno k oknu, nemá vlasy samou loknu,
nemá vlasy samou loknu, jé-jé-jé.

4. O vlasy už nestará se, jé-je-jé,
a diví se světa kráse, jé-je-jé,
vidí plno jinejch věcí, a to za to stojí přeci,
a to za to stojí přeci, jé-jé-jé.
78

: Růže z Texasu

1. JeE 
du vám takhle E7 
stezkou dát A 
koňům v řece E 
pít
vtom potkám holku hezkou, až H7 
jsem vám z koně slít.
Měla E 
kytku žlutejch E7 
květů, snad A 
růží, co já E 
vím?
Znám plno hezkejch ženskejch k světu, ale H7 
tahle hraje E 
prim.

Ref: E7 
Kdo si A 
kazí smysl pro krásu, ať s E 
tou a nebo s tou
dej si říct, že kromě Texasu, tyhle H7 
růže nerostou.
Ať máš E 
kolťák nízko uE7 
 pasu, ať jsi A 
třeba zloděj E 
stád,
tyhle žlutý růže z Texasu budeš H7 
pořád mít už E 
rád!

2. Řekla, že tu žije v ranči, je sama s tátou svým
a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým.
Tak já se klidně nabíd, že půjdu s ní a rád
a že se dám i zabít, když si to bude přát.

Ref: Ať si kazí smysl pro krásu…

3. Hned si dala se mnou rande a přišla přesně v půl
a dole teklo Rio Grande, po něm měsíc plul.
Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh přát -
ona byla milá štíhlá, milá rovná, zkrátka akorát.

Ref: Kdo si kazí smysl pro krásu…

4. Od těch dob vodím koně jen dolů k brodu pít
a žiju jenom pro ni a chtěl bych si ji vzít.
Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou,
tak v duchu pořád hladím tu růži voňavou.

Ref: Kdo si kazí smysl pro krásu…

…tyhle žlutý růže z Texasu ….

….budeš mít …. pořád …. rád!
79

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 

1. Ami 
Nebe je modrý a E 
zlatý, bílá sluneční Ami 
záře,
Ami 
horko a sváteční E 
šaty, vřava a zpocený Ami 
tváře,
Ami 
dobře vím, co se bude E 
dít, býk už se v ohradě Ami 
vzpíná,
Ami 
kdo chce, ten může E 
jít, já si dám sklenici Ami 
vína.

R2: Dmi 
Žízeň je veliká, Ami 
život mi utíká,
E 
nechte mě příjemně Ami 
snít,
Dmi 
ve stínu pod fíky Ami 
poslouchat slavíky,
E 
zpívat si s nima a Ami 
pít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
80

: Šaty dělaj člověka

C 
Je D7 
to G7 
tak, C 
třeba D7 
je to k nevíG7 
ře
C 
Že C7 
z biskupa F 
putna G 
dělá G7 
uhlíC 
ře H7 
 
Je to Ami 
tak, H7 
třeba Emi 
je to A#dim 
k nevíAmi 
ře H7 
 
Že Emi 
z mnicha dělá D7 
kutna G 
krunýř rytíG7 
ře 'C 
 

Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka
Kdo je nemá ať od lidí pranic nečeká
Dokavad jsme nahatý, od hlavy až po paty
Nikdo neví kdo je chudý a kdo je bohatý

F 
Podle kabáC 
tu A7 
se Dmi 
svět G 
měGmi 
ří
Dmi 
Lháři ve fraC 
ku A7 
kažD7 
dý věG7 
ří
Protože C 
je to Dmi7 
pravda odvěG7 
ká, C7 
šaty F 
dělaj člověFmi 
ka
C 
Kdo v hadrA7 
ech Dmi 
čeká na štěstí, C 
ten se G7 
načeC 
ká
Jó, ten se načeká
81

: Život je jen náhoda

PrG 
oč že se mi kBb 
aždou noc o tom jen zdG 
á, o tom jen zdE 
á,
že v mA7 
ém životě vyšla mG 
á tEmi 
ak šťD7 
astná a krG 
ásnA7 
á hvCmaj7 
ězda,D 
 
prG 
oč že se mi kBb 
aždou noc o tom jen zdG 
á, že ta hvězdE 
a
mi dA7 
á to štěstí, o němž sG 
e mEmi 
i vD7 
e dne nezdG 
á,D#FG 
 
zdHmi 
ání klF# 
ame, mHmi 
imoto každý sE9 
en,
který v nE7 
ociD 
 mFdim 
ívámeA7 
, zA+ 
ažene přD 
íštD9 
í dD7 
en.D+ 
 
ŽG 
ivot je jen nC7 
áhoda, jG 
ednou jsi dole, jednou nG7 
ahoře,
žC 
ivot plyne jCmi6 
ak voda D#7 
a smG 
rt je jD+ 
ako mořG 
e,D+ 
 
kG 
aždý k moři dC7 
opluje, nG 
ěkdo dříve a někdo pG7 
ozději,
kdC 
o v životě mCmi6 
iluje, D#7 
ať nG 
eztrácD+ 
í nadějG 
i,G+ 
 
C 
až uvidíš v životě zG 
ázraky, ktC 
eré jenom láskGdim 
a umG 
í,
zlA7 
até rybky vyletí nA9 
ad mrakyA+ 
, pD 
ak porGdim 
ozumíG#dim 
š,DD+ 
 
žG 
e je život jC7 
ak voda, ktG 
erou láska ve víno prG7 
omění,
lC 
áska že je nCmi6 
áhoda D#7 
a bG 
ez ní štD+ 
ěstí nenG 
í.D+G 
 
82