D
Napadl sníh, tahle A
bílá ti sluD
ší,
A
jenom kolem D
uší ti A
začalo D
tát,
tím, že tě mám vím, že A
bylo mi D
dáno,
je A
dobojoD
váno, už A
nezůstanu D
sám.
(r): D
Ať dál při mně v A
tý zimě D
stojí A
má
D
láska tak A
běžná jak D
sova A
sněžná,
D
láska tak A
něžná až D
dojí A
má
D
jako sníh A
o VánoD
cích.