#. [D]Ráno jsem [A]u popelnic potkal mýho [Bm]kámoše,
jak starou [G]bundu [A]vyhazuje d[D]o koše.
Vzpomínky [A]vzal a prostě hodil [Bm]do smetí,
zdá se, že [G]nášivky už [A]letos asi [D]neletí.

#. Jak slyším Éčka, Znouzi a starý Totáče,
je mi z tý nostalgie občas trochu do pláče.
Pulitry piva a rozlazená kytara,
proč řešit zítřek mi tenkrát hlava nebrala.

#. A dnes to táhnem od vejplaty k vejplatě,
přes tejden v práci, vo víkendu na chatě,
k tomu si každej najdem nějakej ten koníček
a z brutus punkera je ochočenej králíček.

R: [G]Jak roky [A]letí lidi [D]stárnou,
[G]říkal mi [A]notorik před bum[D]bárnou.
[G]A z jeho [A]dechu stále [D]více,
[G]cítil jsem [A]jasně odér slivo[D]vice.
[G]Za teplý [A]žrádlo a trochu [D]kávy,
[G]Svůj život [A]ve fabrice lidi [D]tráví.
[G]A už to [A]bude dobrejch,[D] dobrejch deset [G]let,

kdy jsi vo [G]půlnoci před nonstopem
na hovado zlitej křičel
do tmy plný spících domů:

[A]Punk´s not [D]dead
-->
#. Za bídný prachy děláš idiota v Mekáči
a co je na tom, vždyť jsme pořád punkáči.
Z vlasů co zbyly se však těžko číro postaví,
aspoň že peněženky máme pořád děravý.

#. Kam se mi všichni moji kamarádi poděli,
na pivo nejdou v pátek ani v neděli.
Na akcích v klubech cizí krasavice potkávám
a na fesťákách slevy pro důchodce dostávám.

R: Jak roky letí lidi stárnou...