1. [D]Podběl mi z pangejtů [Emi]mává
 šedivým prachem přikry[D]tej,
 mrholí, a z mlhy zá[Emi]voj
 je na mě schválně uši[D]tej.

2. Mizerně skrz něj se kouká,
 už celou noc mám za sebou,
 abych neusnul, tak si broukám,
 a dýzl klepe pode mnou.

R: Ráno, [G]až se slunce nad obzorem ukáže
 a [D]všem hospodskejm u silnice poví,
 [C]že by sis chtěl u nich kafe [D]dát,
 [G]tak si dodej ještě trochu kuráže,
 jseš [D]chlap, kterej čas neúnavně honí
 [: [C]a svou káru musí taky [D]hnát. :] 

3. Den už se pomalu blíží
 a tma je špatnej společník,
 nejhorší ve chvíly zrádný,
 na jaký dávno jsem si zvyk'.

4. Až zvednu od čáry bílý
 konečně oči znavený,
 pohladím tu, co na mě čeká,
 a budu patřit jenom jí.

R: