- a + #. Bárka b[Emi]ílá se z[D]a obzorem ztr[Emi]ácí + a já v[D]ím, že se jednou vrátí k n[Emi]ám, + míří t[D]am, kam odlétají pt[C]áci, + hledat pr[D]avdu a v[Hmi]ěřit legend[Emi]ám. + + #. Pověstí stále víc ta země dává, + sláva, mír, a lidé jsou si blíž, + zmizel stát a oheň spálil práva, + moře ví, kde hrdý člověk stál. + + R: Že[Emi] marně hledáš, to se stá[D]vá, + život je b[C]oj, ty chtěj ho ž[Emi]ít, + kde vítr stopy zanech[D]ává, + určí ti sm[C]ěr, za kterým j[D]ít, + tak hledej d[Emi]ál ten kout[D], hledej d[Emi]ál ten kout[D], + kde zůstal č[C]as navěky sp[Emi]át. + ---> + R: Nečekej dávné pousmání, + mrtvý je stín, dnes slunce plá, + zoufalé lidské naříkání + v hlubině spí, země je zlá, + tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, + kde zůstal čas navěky spát. + + R: Až se ti zjeví ten kraj mýtů, + pochopíš sám: je konec her, + smích místo krve zazvoní tu, + štěstí, co máš, dávej a ber, + tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, + kde zůstal čas navěky spát. +