+ (CAPO II) 1. Vst[G]ávej, holka, b[Ami7]ude r[Hmi7]áno k[Ami7]alný jako M[D]etuj[G]e. - Zahraju ti n[Ami7]a piá[Hmi7]no, - j[Ami7]en co zjistím, kd[D]e tu j[G]e. + Zahraju ti na piáno, + jen co zjistím, kde tu je. J[Emi]edno stojí t[Ami]amhle v k[Emi]outě[Ami] b[D7]ez pedálů, b[A7]ez kláv[D7]es. V t[G]omhle jednou p[Ami7]ovezo[Hmi7]u tě f[Ami7]unebráci př[D]es náv[G]es. + 2. Báby budou mlíti pantem, chlapi bručet pod kníry: "Tahala se s muzikantem, proto tyhle manýry." Housle budou svými trylky opěvovat tichounce, všechny tyhle horký chvilky ve studený garsónce. + ---> 3. Pak na dráty telefonní jako noty na linky sednou hvězdy, které voní jak rumový pralinky. Z nich ti potom loutna s flétnou naposledy zahraje, že se naše duše střetnou hned za bránou do ráje. + 4. Vstávej, holka, bude ráno kalný jako Metuje. Zahraju ti na piáno, jen co zjistím, kde tu je. Dopij tenhle zbytek rumu, ať je zase veselo, jsme tu spolu z nerozumu, tak co by nás mrzelo.